Tak si to poplivej...

27. 07. 2016 10:11:49
"...babi, vůbec, ale vůbec neni zima!", kříčel jsem tenkrát ráno oblečenej do bílýho tílka a trenek ušitejch z utěrky, protože babička byla hodně šetřivá.

Ležim v posteli, je osm hodin, okno v ložnici si na mě po ránu otevřelo hubu, od kotníku po holou hlavu jsem pod peřinou a chodidla hlásej "chladna z rána, chladna z rána". A já se vidím tenkrát, skoro jako před sto lety, na mezi před chalupou, jak obloukem vypouštím v noci napuštěný močový bazének, snažím se počůrat křídla kolem letícímu běláskovi a křičím: "...babi, vůbec není zima!"

A na plotě za mnou se různě povalujou ručníky a mezi plaňkama zasunutý klučičí trička a vítr fouká od Tisý směrem do Petrovic a pak za obzor do NDR a mě napadá, že proto je u Baltu taková zima, protože tam fouká všechen vítr z celýho mýho tehdejšího světa.

A okna do chalupy maj už taky huby dokořán a jsou proti zavření průvanem posichrovaný takovejma těma drátěnejma udělátkama s háčkem do očka.

A kočka Můra, černá jako gramofonová deska, se vyvaluje na parapetu a jazýčkem růžovým jako žvejkačka Pedro v pravidelném rytmu olizuje chloupky na předních tlapkách a má přitom zavřený oči, jako když já v horku lížu prázdninovýho nanuka.

Pořád ještě čurám, v prstech držím bimbáska a maluju do vzduchu různý obrazce žlutou barvou a ob chalupu ze zahrady na mě volá paní Chudobová, abych jí v konzumu, až pojedu pro mlíko, koupil Vlastu. Tak zakřičim že "jooooo", a jak vykřiknu, lehce si přičurám prsty a pidnika strčim do těch trenýrek ušitejch ze zástěry (nebo dvou, to už nevím) a pak se předkloním a počuranou dlaní projedu ještě rosou pozdravenej trávník, abych ji umyl.

A než vběhnu do předsíně, všimnu si dvou konipásků, co pobíhaj jako provazolezci po hřebenáčích na střeše a zvedaj přitom nahoru a dolu vocásky a čimčaj si u ho pěkne hala bala.

A pak z kuchyně slyším hlášení o stavu vodních toků k dnešnímu dni a hrkání popelníku v kuchyňském sporáku, kterej babička rozfajrovala hned po ránu, aby na jeho plotně mohla uvařit cikorku a do trouby strčit pár housek ze včerejška na rozpečení k snídani.

A babička Lída stojí u starýho mycáku, kterej se "vytáčel" kolem osy a ve kterym byly dva vajdlingy, ruce má ponořený ve vodě, na sobě má zástěru a pod ní už jen podprsenku a kalhotky a kolem hlavy, aby jí vlasy nepadaly do čela, čelenku ušitou ze starýho froté ručníku.

A moje bosý nohy capou po linu a mlaskaj jako vzrušený velbloudi a na stole v hrnku s namalovanou žirafou je nalitá culifinda a babička od mycáku říká: "Housku máš v troubě."

Otevřu teda troubě dvířka, teplo z ní mě na chvíli odpálí na Saharu, hubenou dětskou rukou odvážně vytáhnu rozpečenou houstičku a začnu se po kuchyni rozhlížet po másle a marmeládě. Máslo na rozpečený houstičce totiž krásně taje a voní jako zázrak a zaneřádí prsty, který se pak můžou olizovat a ještě do oběda máselně voněj.

"Kde je máslo?", zeptám se do melodie písničky Hanky Zagorový, která v rádiu vystřídala pána, co měl znalosti o stavu vody na českých tocích.

"Máslo neni.", řekne klidně babička a do vajdlingu bez vody odloží další omytý hluboký talíř od večerní polívky.

"Ale to je suchý, neklouže to do krku.", řeknu zase já a stojím jako umučenej uprostřed kuchyně a přeju si, aby máslo přiletělo ze spíže jako vlaštovka přiletí ke svýmu hnízdu v kůlně pod střechou.

"Je to suchý?", podívá se na mě babička takovym tim pohledem, kterej jsem nikdy nezapomněl, otře si hřbetem dlaně upocený čelo, protože froté čelenka moc nefunguje a řekne: "...tak si to poplivej."

A dneska je zase ráno po svaté Anně a mám na sobě trenky (ale už ne ušitý z utěrky) a čurám do vypucovaný bíle glazurovaný mísy na záchodě a z kuchyně cejtim housku, která se rozpejká v elektrický troubě...

Stejská se mi.

Autor: Marek Valiček | středa 27.7.2016 10:11 | karma článku: 38.83 | přečteno: 2905x

Další články blogera

Marek Valiček

Hospodské řešení vystoupení z únyje

Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...

17.3.2024 v 9:54 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 1747 | Diskuse

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...

15.2.2024 v 12:07 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 729 | Diskuse

Marek Valiček

Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem

"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.

8.2.2024 v 10:46 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 670 | Diskuse

Marek Valiček

Tragédija

S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.

29.1.2024 v 10:56 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 817 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 530 | Diskuse
VIP
Počet článků 1307 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 2417

muzskej, co rad zije

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...