...takové bordél bych ve velnézu nečekál

1. 08. 2017 9:00:00
Když se v propršeném dni dostanete v Krkonoších do vířivky luxusního wellnes spa centra a jsou tam s váma milenci z Moravy, to se, panečku, dějou věci...

Bazén ve tvaru a obsahu vany pro obra Koloděje je hned plný. Stačí, když do něj vlezou tři lidi. Nepočítám děti – ty do něj skáčou přes hlavy všech ostatních a spa je v tahu.

A tak se pomalu, abych neuklouz ́, přesunu k vířivce, do které ale nevedou žádné schody. Musí se do ní vklouznout.

Vklouznul jsem do horké vody s elegancí delfína a pak jsem zase musel vyklouznout ven, páč ovladače bublin nebyly v dosahu při pouhém postavení se v krásně prohřáté vodě. Ukazováčkem zmáčknu knoflík na bubliny a voda se rozzurčí. Pohodlně se usadím, bubliny mi nafukují plavky a já z toho horka pozoruju skrz prosklenou stěnu, jak voda z nebe padá do všech okolních kopců. Červenec jako víno!

Po chvíli se k mému bublifukovému trůnu přimotaly tři postavy. Paní měla fajnově udělanou hlavičku a její důchodcovské tělo kryly jednodílné plavky. Její odrostlá dcerka oblékla bikiny, i když by pro okolí bylo rozhodně příjemnější, kdyby i její břichánek stáhly plavky jednodílné. Zeťák v bermudách do vířivky neopatrně skočil stylem „kufr“ a já dostal vzniklou vlnou první dávku horký vody přímo do ksichtu. Spa centrum jako vyšitý!

„Tož temu říkám luxus“, pochvaloval si zeťák situaci, kdy se utrůnil vedle mě a plácáním předkloktím o hladinu vody mi do obličeje posílal další dávky vody. Mlčel jsem.

„Já musím opatrně, děcka“, pronesla paní s hlavičkou, dosedla na panímandu na hranu vířívky a pomalu vklouzla do vroucího kotle. Dcerka zvolila stejný postup a v tu chvíli nás ve vířivce bylo tak akorát.

„Tož, co mu říkáte?“, zeptala se paní s hlavičkou dcery a zeťáka.

„No borec, jináč to říct nemožu“, ohodnotil někoho, kdo s náma ve vaně nebyl, zeťák a pořád - jako idiot - mlátil dlaněma o hladinu vody ve vířivce. Klidně jsme mohli vypnout bublifuky, protože jeho pracky tuto činnost bohatě nahrazovaly...

„A velké džentlmen, mamičko“, přitakala k označení „borec“ dcera v bikinách a až skoro lascivně políbila svého mokrého muže.

„Já su tak šťastná, děcka.“, pronesla maminka a dlaní si opatrně upravila nachystaný účes, který se už ale od strany cákajícího zeťáka začal podobat mokré kočce.

„Už je tady.“, procedila dcerka mezi zuby a podívala se směrem ke vchodu do bazénu, kudy přicházel ten, o kterém byla řeč.

„Milošu, tu jsme!“, zahlaholil zeťák, postavil se doprostřed vířivky a neulevoval v poplácávání vody.

K vířivce dorazil chlápek ve věku mojí mámy. Vysportované štíhlé tělo dávalo jeho nositeli šance se pořád ještě vejít k nám do kotle. Dokonale bílé a husté vlasy měl sčesané do pěšinky a zápěstí mu zdobily dvě řady opravdu silných zlatých řetězových náramků. Pak se usmál a ukázal nám všem, jak mají vypadat překrásné bílé zuby v puse dokonale opáleného seniora.

„Tož jak, děcka? Voda dobrá?“, poptal se v nenucené konverzaci a paní s udělanou hlavičkou viditelně pookřála.

"Krásná, Milošu, pojď okoštovat.“, vyzvala svého amanta maminka a pán si sednul do podřepu na kraj bazénku, ve kterém jsem se s rodinou z Moravy rochnil i já.

Elegán projel zlatými náramky horkou vodu ve vířivce, pak se lehce napřímil, napnul lýtkové svaly a chtěl se zase zvednout.

Jenže...

Jenže z vířivky vycákaná voda a kolem položený umělý kámen nebyly vhodnou kombinací pro udržení stability a nejednou koukám, jak dokonalý borec důchodce Miloš padá přímo na mě. Sakrblé, to je ale situace...

Uhnout nebylo kam, takže jsem jen instinktivně vyhodil ruce před můj obličej a pozoroval, jak se kousek ode mě důchodcova hlava ponořila směrem k mému rozkroku a důchodcovy kotníky cestou pod hladinu dost nešetrně narazily do načesané půlhlavy jeho milky.

Bubliny skvěle maskovaly důchodcovo tělo motající se někde mezi našimi nohami a maminka, dcera i zeťák začaly rukama jezdit pod hladinou, jako by hledaly ztracený prstýnek.

V průběhu pikoskundy se ale ode dna tělo Miloše vzpřímilo a tím zvedlo další kvanta vody. Scéna jako z filmu, kdy se Godzilla najednou vynoří z řeky Hudson v New Yorku...

Chvilička malé dezorientace, Miloš už v pozoru a na něj se valící věty: „Není ti nic, Milošu?“, „Bože, to jsem se vylekala.“, „Takové skok sem eště neviděěěěěl“, a podobně.

Jedinej, kdo mlčí, jsem já a Miloš.

Já, protože nejsem rodina a Miloš protože se asi pořád ještě vzpamatovává ze šoku.

Rukou si Miloš upraví svoje husté bílé vlasy a opatrně si ve vířivce dosedá ke své vyvolené.

„K večeři só dneska šťóchačky se stejkem. To si dáme do nosu, co, Milošu?“, rozjede po nečekané akci konverzaci bohorovný zeťák a odvádí tak pozornost od skutečnosti, že borec mezi nás padnul jako žok.

Miloš jen tak pokývá hlavou, jednou rukou obejme ramena paní s hlavičkou a druhou rukou šmejdí bez ustání pod hladinou.

„Kdyby tolik nepršalo, mohli jsme sa před večeří ještě trochu projít.“, pokračuje v lehké konverzaci dcerka v bikinách a vydatnw hladí po těle svého cákajícího muže.

Elegán stále mlčí a stále levou rukou šmejdí pod hladinou.

"Však zítra je také den.“, pronese paní s hlavičkou a hladí svojí pravou rukou dlaň pravé ruky svého borce spočinulé na jejím rameni. „Možeme se prošpacírovat zítra, však, Milošu?“

Miloš opět kývne a pořád mlčí.

Asi ho něco bolí – napadne mě a posunu svojí prdel směrem k bublinám, protože si chci kromě společnosti a příhody se vstupem do vířivky užít i to, kvůli čemu jsem původně do jacuzzi vlezl.

Dosednutí blíž k vyvěrajícím bublinám přivedlo mému zadku nové poznání... Něco mě dost znatelně zatlačilo do půlek. Trochu jsem se oběma dlaněma nadzvedl a pod mým pravým stehnem pocítil něco, co se zřejmě z popdprdelí přemístilo k nohám.

„Nedáme si saunu, Milošu?“, pronesl zeťák a opět se postavil na vlastní a čněl uprostřed vířivky jako obr.

Miloš mlčel a jen tak souhlasně pokračoval v pokyvování hlavou. Jeho ruka pořád šmejdila pod hladinou.

Tím, jak se uvolnilo místo po zeťákovi, dostaly bubliny prostor a voda kolem mě vřela, jako bych se povaloval v nějakém gejzíru na Islandu.

Pomalu jsem celé tělo zasunul pod hladinu, přivřel jsem oči a nechal se masírovat pramenama vody vyvěrajícíma pode mnou.

K zeťákovi se postavila i dcerka v bikinách. Jen maminka s milencem pořád posedávali, stejně jako já, v rozbublané horké vodě.

Asi vypadnou – napadlo mě a těšil jsem se na chvíle osamění.

„Tož, jdeme do té sauny.“, zevelela paní s hlavičkou a také vstala.

Vysvobození se blíží, radoval jsem se a lehce jsem zase vysunul nad hladinu hrudník, abych umožnil mým spoluvířivým opustit společnou vanu.

Oběma rukama jsem rozhrnoval bubliny a na lidi z Moravy se příjemně usmíval.

A pak...

Pak se do mý dlaně dostalo něco tvrdého, do měsíčku zahnutého a lehce škrábavého.

A protože jsem chlapec zvídavý, čapnul jsem ten předmět pevně do levé dlaně a tu si pod vodou přitáhl až k obličeji.

Když jsem dlaň vytáhl nad hladinu a otevřel ji, koukaly na mě ty krásně bílé, jako perličky vedle sebe vysázené zuby. Ty zuby, co mě před chvilkou kously do prdele a pak mě škrábaly po stehnech...

„Ježišikriste, zuby!“, zapištěla dcerka v bikinách a vzniklé leknutí nahnalo celé její velké tělo do náruče cákajícího zeťáka.

„No to je mi pěkné,“, pronese s odporem zeťák, „takové bordel bych ve velnézu nečekál.“

Přiznám se, že ani já. Překvapenej jsem byl podobně jako všichni ve vířivce.

Teda...ne všichni!

Miloš, sedící dosud proti mně, zbystřil.

Pak, beze slova, natáhnul svojí dlaň k té mé a zubní náhradu z ní rychle odebral. A pak se ponořil a zase vynořil a začal mluvit: „Tak, a je to. A teď ta sauna.“

... tam jsem se už s nimi neodvážil...

Autor: Marek Valiček | úterý 1.8.2017 9:00 | karma článku: 39.16 | přečteno: 2661x

Další články blogera

Marek Valiček

Hospodské řešení vystoupení z únyje

Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...

17.3.2024 v 9:54 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 1745 | Diskuse

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...

15.2.2024 v 12:07 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 728 | Diskuse

Marek Valiček

Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem

"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.

8.2.2024 v 10:46 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 669 | Diskuse

Marek Valiček

Tragédija

S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.

29.1.2024 v 10:56 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 817 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 192 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 330 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 98 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 560 | Diskuse
VIP
Počet článků 1307 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 2417

muzskej, co rad zije

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...