... za chvíli zaříznou kozy a bude konec

Kdepak Josef Václav Sládek, Vítězslav Nezval a s velikou pokorou k němu i pan Seifert. Velkou poezií je potkat ženskou, která vám oznámí, že už jí začínají studět nehty na palcích u nohou...

Na větvích kaštanů - co rostou po cestě nahoru k našemu kvelbu - už visí malí nazelenalí ježci s hrozivě napříčenými bodlinami.

Léto začíná šmajdat a slunce už nezašajní tak, aby bylo v deset večer ještě na dohled.

Ale pořád ještě můžu po ránu vyskládat do otevřeného okna polštáře z naší postele, aby se pěkně proluftovaly a večer jsme mohli hlavy položit do voňava.

---

Pod jedním z kaštanů postává ženská ve věku, na který se už prostě nikdo neptá. 

Je šmrncovní. Bílé kalhoty dole do zvonu hladí lascivně pěkně tvarovanej zadek a stehna. Zřejmě manželovo bavlněné triko s modrými pruhy má velikost tak akorát, aby prsa byla zaznamenána, ale loupáky přilepené k bokům pozbyly důležitosti náhledu.

Prsty u nohou - s pečlivě rudě nalakovými nehty - jsou vedle sebe vyřazeny v sandálku s jedním širším bílým pruhem pevné látky. Z dálky a bez brýlý vypadají jako vedle sebe seřazené červené lentilky.

Když přijdu blíž ... Heduška.

"Heduško, vy kóčo, já vás vůbec nepoznal.", vyjede mi upřímně z pusy.

Heduška se pod kaštanem začepýřila jako novicka, přejela si dlaní zařivě blond nadělanou hlavinku a levou nožku pokrčila v kolénku.

"Sem si řikala, mezulán jeden, ani nezamává.", naoko mě Heduška pod kaštanem sjela.

"Dyť vy máte nový vlasy a sexy kalhoty, Heduško, kdo by vás takhle poznal?", lebedil jsem si v radosti z nový Hedušky.

"Právě jdu od Mirky, už jsem to potřebovala a Mirka to umí udělat nejlíp.", vyhodnotila krátce a jasně Heduška návštěvy kadeřnice Mirky. Ta to prostě umí udělat nejlíp. Konec diskuze.

"... no já bejt starší...", mlsně jsem na Hedušku pohlédl a začal jsem se smát.

"Ty bejt starší, mezuláne, tak už tě taky po ránu studěj nehty na prstech u nohou!", rozsekla můj smích Heduška jedním mocným šmahem o studených nehtech na nohou.

Na chvilku jsem znejistěl. Co to má znamenat? Já jí tady lebedím a ona do mě se studenýma prstama?

"Sis nevšim, jo?", pokračovala Heduška bezohledně v ofenzívě, "Už je po ránu prostě zima. Tebe v těch žabkách prsty nezebou?, zvedla při posledních slovech důrazně bradu.

"A... víte že jo? Máte recht. Je to úplně jiný než v červenci. Ale kdybych vás nepotkal...", chtěl jsem vysvětlit, že bych si studených prstů u nohou ani nevšiml, ale...

"No, tak to máme prsty, za chvíli zaříznou kozičky, pak popadaj ty kaštany a bude konec. Ještě nám naštěstí podruhé vykvetou růže, viď?, mrkla na mě Heduška spiklenecky a dosud odpočívající nárt pravé nohy zasunula zpět pod pruh pevné látky na jejím druhém sandálku.

"Tak já pudu. Mám doma žehlení a odpoledne přijedou mladý, tak musím udělat chlebíčky. Tak pa.", poslala mi dlaní Heduška zpod kaštanu pusu a šla si cestou dolů.

---

Léto začíná končit. Možná si i vy příště všimnete lehce studících prstů u nohou při ranním špacíru. A já každé ráno zkontroluju při venčení Stelly, jestli kozičky v ohradě kousek od nás stále ještě pobíhají.