Zatnuté zuby a povolený svěrač

Když se vám opravdu nečekaně a fest kousnou záda, dochází v tom samém okamžiku k dvěma instinktivním projevům: zatnete zuby a povolíte se svěrač. A to není žádná pr..l!

Vepřové v dušené mrkvi a brambor je lahůdka.

Vepřové v dušené mrkvi a brambor se stávají zrádnou lahůdkou ve chvíli, kdy vás totálně zradí tělo, respektive jeho zadní část od rýhy směrem ke krku.

Velice nebezpečným se vepřové dušené v mrkvi a brambor stává v kombinaci s džínami na tělo, bundou do pasu a v pikosekundě zašprajcovanými zády. Kombinace toho všeho, ačkoliv je to zdánlivě nemožné, vás doslova srazí na kolena. Fyzicky i duševně.

Na kolena padnete KDEKOLIV a to rozhodně ne z důvodu víry nebo jakéhosi milostného poblouznění.

Na kolena vás to prostě srazí a nic nebere v potaz to, že jste už ve věku, kdy se na kolena nepadá lehce a už vůbec se z kolenou lehce nevstává. (Opominu-li opravdu příšernou bolest, která vám na chvíli dokonce z hlavy vymaže i vaše jméno, natož aby vám dovolila po dopadu na kolena jakýkoliv další pohyb.)

Takže jste na kolenou a sled situací je následující:

- ostatní na chodníku vás považují za blázna

- pokud byste měl před sebou na chodníku položenou čepici, mohli by vás považovat za žebráka - celkem běžná alternativa (nicméně, čepici máte pořád na hlavě)

- opatrně, s opravdu příšernou bolestí v těle, položíte na chodník postupně obě dlaně a rozhodnete se po čtyřech přejít ze středu chodníku k nejbližší zdi domu, abyste se mohli opřít a situaci začít nějak řešit

- v chvíli, kdy po čtyřech vyrážíte k nejbližší zdi, začínáte překážet chodícím lidem

- ti, kteří čtou po ránu v mobilech úkoly na tento den, nebo jen obyčejně telefonují, o vás začínávají zakopávat - a to ve vaší situaci fakt bolí

- dostanete se ke zdi nejbližšího domu, pořád na čtyřech

- dosud kolemjdoucí se začínají zastavovat a sklánět k vám

- začíná konverzace ("Co je vám?, "Je vožralej", "Feťák", "Zavolejte sanitu")

- po prvotně prožitém šoku zjišťujete, že jediný váš sval, který při fungování nebolí, je lícní sval a vy můžete mluvit

- pár záchranářů si k vám sedá na bobek

- kolem vás poskakuje pes, které jste šel ráno vyvenčit

- vzápětí s hrůzou zjišťujete, že jste se neplánovaně vyvenčil i vy sám

- část skvělého dušeného vepřového v mrkvi s bramborem se s největší pravděpodobností přemístila z místa, kam byla poslána při včerejší večeři do místa, kam rozhodně v dospělém věku nepatří

- pocit ztráty důstojnosti začíná přebíjet bolest a vy začnete odhánět záchranáře z místa činu

- slovně jim na čtyřech, připosranej, se zablokovanejma zádama oznamujte, že jste ok, že se postavíte a odejdete domů

- nevěří vám

- bolest a krátká bunda vám ani v tak potupné situaci nedovolí zamaskovat možný flek na zadku obtaženém těsnými džínami

- zmobilizujete veškeré své dušení i fyzické vlastnosti, vzpomenete umu indických jogínů a s vypětím všech sil se z polohy na čtyřech pomalu vracite do polohy na kolena

- záchranáři nad vámi na chvíli zmlknou a čekají, kdy padnete zpět na čtyři

- nesmíte!

- s hraným usměvěm, stále na kolenou, ale zadkem už směřujícím do chodníku, je přesvědčíte, ať už jdou

- postupně odcházejí, někteří z nich se ale přesto ještě samaritánsky ohlížejí

- zjistíte, že ruce už s menšími obtížemi zvednete a tak neváháte a dlaně jako gekon přilepíte ke zdi a pomalu se sbíráte do polohy ve stoje - no ve stoje - spíš na nohou v předklonu, což opět může rozkrýt tu nestoudnout katastrofu v zadní části vašeho těla...

- dům, ve kterém bydlíte, je na dohled - slabých 200 m

- po prvním pokusu o krok ale zjistíte, že je daleko - asi tak v Anchorage na Aljašce

- pes začíná vrtět ocasem, protože se domnívá, že se jde ještě venčit

- vy už ale víte, že je dovenčeno - na obou stranách účastníků venčení

- po půlhodině se došouráte k domovním dveřím

- jednou dlaní se opřete o kliku, druhou dlaní vytáhnete ze zadní kapsy kalhot klíče a zároveň dojdete ke konečnému přesvědčení, že dušené vepřové v mrkvi s bramborem je opravdu mimo

- odemknete se zaťatými zuby těžké dveře, strčíte do nich oběma rukama a začnete se ve všech náboženstvích modlit, aby nikdo nebyl v chodbě nebo, nedej BOŽE, nechtěl jet společně ve výtahu

- doma už klasika: svléknout, sprcha, namočit poškožený oděv - jen všechno trvá asi 20x déle

A pak už jen v posteli naštelovat tělo do polohy, kdy nikde nebolí.

A sepsat manuál činností pro případ, kdy si k večeři dáte skvělý vepřový dušený v mrkvi s bramborem, oblíknete si krátkou bundu a těsný džíny, jdete ráno vyvenčit psa a na chodníku vás skolej záda.

Čtěte shora.