Bude se muset Fico nechat pozvracet, aby vyhrál druhé kolo?
"Ficka v druhym kole voleb rozmetá "svobodomurár" a chudáky krymáky v referendu zase Rusáci. A já sem se rozhodla pro mřížkovej nedělní koláč.", vytasila matka v nedělním ranním telefonátu po prvním kolem prezidentské bitvy na Slovensku.
"A dobře děláš, Zorinko, hlavně do toho koláče nacpi máslo a ne hééééru", apeloval jsem na pekařku nedělní dobroty, páč vim, jak je šetřivá. "Ať si Jirka šmákne.", dodal jsem.
"Díval ses na slovenskou televizi?", zeptala se.
"Díval. Dyť sem pořád napůl Slovák", řekl jsem po pravdě.
"Fandim tomu mladýmu s českym ménem - Procházka - myslim.", dala se do politické analýzy ženská, kterou mám rád nadevše, ale se kterou politiku řešíme tak jednou za 13 let.
Máma je silně pocitová politická analytička a já jsem v tomhle oboru asi tak zdatnej, jako v kojení dětí.
O to emociálnější a erudované ale naše příležitostné politické debaty jsou.
"Je to takovej fešáček, ale schopnej. Ten by ještě moh těma volbama pěkně zamotat", rozjela politickou úvahu jednoho z kandidátů moje máma.
"Kterej?", ptám se pro jistotu.
"No dyť to řikám, ten Procházka", zazněla odpověď.
"Ten už ale do finále nepostupuje, byl třetí. Postupuje jenom Fico a Kiska", zorientoval jsem matku v aktuální situaci kandidátského souboje u našich teď sousedů, před několika lety jen "u našich".
"Aha. Takže Kiska. Ten je taky dobrej. Už sice ne takovej fešáček, ale co jsem o něm tak četla a slyšela, tak taky dobrej."
Žádný zbytečný politický rozbory. "Je taky dobrej" - čistá intuice ze zdrojů dostupných ženský v Krušnejch horách.
"Proč si myslíš, že je dobrej?", zeptal jsem se přímo.
"To je jednoduchý. Pomáhá ostatním - tak to aspoň píšou. A i kdyby pomáhal jen ze třetiny, jak o něm píšou, tak pro mě má větší cenu než nějakej cápek co mluví na půl huby když mu teče do bot a je arogantní, když se mu daří. Ten Ficko, nebo jak se jmenuje.", dostalo se mi rozkladu obou kandidátů do druhého kola. Ficko - já vás varoval, že máma politiku moc nežere.
"A myslíš, že vyhraje Kiska?"
"To je ten hodnej, že jo?", chtěla si být matka jista v kramflecích před tím, než se pustí do odpovědi.
"Voni se mi pořád pletou. No řekni sám: Ficko/Kiska. To je hodně podobný.", řekla úplně vážně a mě to rozesmálo.
"Co se směješ?", opravdu nechápala.
"Fico. Ne Ficko." opravil jsem její omyl.
"Ale dyť já vim. Fico, Ficko - dyť je to jedno. Je to takovej ten z nekrmanu, že jo?"
"Z jakýho nekrmanu?"
"No vypadá jako model z toho německýho katalogu na hadry, je to von, že jo?"
"No, je to Robert Fico, netuším, jestli z nekrmanu.", snažil jsem se upřesnit.
"Já si pustím televizi, počkej.", odpověděla politická komentátorka z Krušných hor.
Myslel jsem v tu chvíli, že se zbláznim. Bavíme se s matkou o dvojici kandidátů finalistů na post slovenského prezidenta a v podstatě netuším, jestli v jednom případě mluvíme o jednom a tom samym chlapovi.
"Vydrž, vydrž, už to ladim. Slovenskej kanál - no jasně, je to von a menuje se fakt Robert. No vidíš, křestní jméno vim až od teď.", přiznává matka s přirozenou grácií.
To už se skoro válim v parku po zemi. Smích mě přemáhá, chce se mi čůrat a ještě musím střežit hárající fenu, aby mi ji nějakej lumen v neděli ráno v parku neobskočil.
"No, maminko, tak tenhle Robert jde proti tomu Kiskovi. Mezi nima vyberou Slováci svého budoucího prezidenta.", upřesnil jsem, co bylo třeba.
"Dneska?", padla otázka z Krušných hor.
"Ne. Až za 14 dní.", odpovídám.
"A proč to neudělali už dneska, když měli za den první kolo, mohli mít připravený dva papíry, lidi mohli napsat buď Ficko nebo Kisko a hodit do urny a měli by prezidenta už v pondělí ráno.", vyvodila dosud nečekanou možnost průběhu voleb na Slovensku moje máma.
...a doplnila:"Hele, prej se ta zpěvačka nechala pozvracet, nebo co, aby byla populární."
"Bartošová?", nenapadl mě nikdo jiný.
"Ne, Gaga. To je ale blbý jméno, co? Si představ: Marek Gaga".
Nedělní ráno má být klidné a vonět koláčem z kuchyně. Ne vždy...
Marek Valiček
... máte doma ženu, nebo něco takovýho?
Zdvořilosti stranou. Na plaché dotazy není v letech gendrového rozpoznávání čas. Kdo jsi, co máš? A odpovídej rychle.
Marek Valiček
Hospodské řešení vystoupení z únyje
Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...
Marek Valiček
... kam se hrabe Nurájev
"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...
Marek Valiček
Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem
"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.
Marek Valiček
Tragédija
S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.
Marek Valiček
Tady prostě mlčet nemůžeme
Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.
Marek Valiček
... jako když z penálu vysypeš pastelky
Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...
Marek Valiček
Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!
Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.
Marek Valiček
... já věděla, že jsem neporodila blbce
Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...
Marek Valiček
Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy
Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...
Marek Valiček
... proboha, kdo vás tak příšerně oblík?
Pokaždé, když je na place trochu času, když se svítí, nebo líčí, nebo čeká na slunce a jindy na mraky, se s bandou mých kolegů posadíme a jedeme zážitky z natáčení. A že se zážitky jen hemžíme...
Marek Valiček
Proč ten teplouš z Ukrajiny neválčí?
Pokud se určitá mozková nedostatečnost propojí s klasickou závistí, dochází k situacím, které je opravdu lepší úplně minout.
Marek Valiček
... vy prej máte černýho ptáka. A mohla bych ho vidět?
Ani požáry, jaké v těchto dnech tančí po Rhodosu, nejsou štont rozpálit debatu tak, jak se to před nedávnem podařilo jedné malé holce z Toušně.
Marek Valiček
Bylo to tu dobrý, ale zejtra už nepřijdu
"Tělo vašeho bratra bylo nalezeno na ubytovně ve Vysočanech. Abychom vyloučili cizí zavinění smrti, byla nařízena soudní pitva a vy musíte čekat na její výsledek", tak prosté bylo květnové oznámení Policie ČR.
Marek Valiček
53 pohlaví country
O tom, co se aktuálně děje v Cannes mám málo informací. Jenže... i ten červenej koberec na hvězdami prošpikovaném Boulevard de la Croisette včera večer jistě ještě více zčervenal závistí při porovnání s eventem ve Středoklukách.
Marek Valiček
Nejdřív se stydíte koupit kondom, pak viagru a nakonec jste skoro všichni svatí...
"... od bezzubýho k bezzubým. To je tak v kostce život každýho chlapa. Ale co ti budu vyprávět. Sám to znáš nejlíp."
Marek Valiček
O polykání žab a o tom, že už nejni, jak to bejvalo
V pátek jsem ráno sedl do auta, nastartoval a z rádia se ozvalo "...to je celé, ten příběh končí...". Hanička tam nahoře v nebi asi ví, co se tu děje. Můj další film skončil a já jel na Barrandov odevzdat klíče a říct ahoj.
Marek Valiček
... stejně, jako když malé dítě vyráží na výlet
Na dnešní den jsem se těšil moc. Těšil se stejným očekáváním, jako když jsem jako malej kluk vyrážel na výlet. Dospal jsem na rozdíl od dětství klidněji, ale to očekávání v sobě mělo velmi podobnou radost. A mít radost...
Marek Valiček
... tak si to číslo napiš na předloktí, když si ho nepamatuješ
Lidská neomalenost až blbost je nezničitelná. Lehce omluvitelná je blbost mladá. Stará blbost - to už je kategorie k nepřekousnutí.
Marek Valiček
Malorizace, aneb "proč bych se měla bát?"
"A najednou jsem ti viděla Jirku ve čtverečkách, zamotala se mi hlava a tak sem si řekla "pozor, holka, jdi si lehnout" a šla jsem, protože když je člověku ouvej, má si lehnout a počkat, až to přejde."
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |