Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Místo, kde se pirani těší na holou kůži mojí hlavy

Nepronesou někdy matky svoje přání nebo žádosti o pomoc jenom proto, aby nám usnadnily návrat do doby, kdy spolknout škraloup na horkym mlíku bylo těžší než zdolat vrchol K2?

"Na půdě. Peřina visí na půdě. Musíš si ji snýst dolu.", takhle může znít věta, která spustí příběhy zasunuté do hlavy stejně ledabyle, jako když kousnete do obyčejného jablka a nečekáte nic jiného než jeho vůni a šťávu.

Vztyčenýma rukama jsem zvednul dřevěné víko, skrz které se víc jak padesátiletej chlap dostane do prostoru pohádkově velkého stanu.

Půda na chalupě v Sudetech změní jeho chování, zpomalí jeho pohyby a dá zapomenout na hlavní a jedinej důvod návštěvy tohoto prostoru - peřinu přehozenou přes ráhno upevněný na krovech střechy ne provázkama, ale odtrženýma ramínkama od již vysloužilé podprsenky. Některé matky jsou šetřivé. Ani moji tahle vlastnost neminula.

Pomalu a potichu, jako bych se bál, že se prozradím, jsem víko vrátil zpět a tím se z něj stala podlaha a díra ve stropu byla zalepena. Cesta zpátky byla uzamčena.

Rozhlídnul jsem se kolem sebe. 

Nic se nezměnilo. Ale až tady, na místě prázdninových schovávaček, mi hlavou začaly rejdit chvíle kluka. Obezděný komín, na kterém visel sáček "s něčím uschlým" uvnitř, se už nezdá tak velký a šance se za něj úplně schovat se scvrkly, jako se chlapum scvrkne pytlik, když se po zimě poprvé ponoří do vody v rybníku nebo jezeru.

Vyklápěcí okýnko ve střeše má sakra malej průměr na to, aby jím moje tělo proklouzlo ve stylu skoku cirkusově trénovaného tygra, který ladně proskakuje obručí vztyčenou nad hlavu krotitele.

Prkna na podlaze půdy už nejsou dlouhá jako poslední červnové školní dny a léty nakynuté prsty u rukou se už ne vždy vejdou do děr od suků, které zhltly roky, kdy jsem se na půdu na chalupě nedostal.

Různé nepopsané krabice s omšelými víky jsou tajemnější než všechny Pandořiny skříňky světa.

Tři nebo čtyři různé televizní antény bez kabelů vedoucích dolů do domu visí svorně na skobě zatlučené do trámu, jako by čekaly na svoji další příležitost. Na příležitost, která už nepřijde. Mějte ale srdce jim to takhle jasně sdělit...

Dvě role stočených koberců vypadají jako přežrané anakondy válející se podél břehů Amazonky. Rozrolují se ještě někdy nebo jednoho dne sjedou po schodech v chalupě dolů a odplazí se někam, kde rozrolovány budou?

Žluté a tmavě zelené přepravky na jablka zívají prázdnotou a čekají na letošní podzimní příděl.

Hrubé spodní strany střešních tašek vypadají jako pirani, které se už už těší na to, až svými zuby rozčísnou díky mojí neopatrnosti a výšce kůži na holé hlavě.

Ve štítu postavený dřevěný stojací věšák na kabáty jako by se styděl, že je nahý. Štíhlý a vzpomínkami zmenšený čeká na poutka, která nepřicházejí. Jeho hlava, připomínající díky v thonetově stylu ohýbání dřeva květ lilie, je hrdě vztyčená.

A je tu ticho. A teplo. A pološero.

Nic neruší rozběhnuté vzpomínky.

Vikýřové okno zavrže, když ho rukou nadzvednu, aby mě od modré barvy nebe nedělilo jeho sklo.

Pod nohy si dávám jednu z prázdných přepravek a skoro bojácně prostrkuji otvorem ve střeše hlavu nad lesklé vlnky střešních tašek. Vzpomenu si na strach, který jsem jako malej kluk měl z toho, že poryv větru Krušných hor zaklapne v okamžiku vyhlídky ven okno tak, že mi usekne hlavu a ta se skutálí po šikmině střechy dolů směrem k okapu, od které se jako míč odrazí, spadne dolů a skutálí se pod keře rybízu.

Vítr nefoukal. Okno zůstalo důvěrně opřené o vlnky tašek.

Hlava a s ní i já sám se dostáváme do krajiny za zrcadlem

Po zahradě pode mnou ale neposkakuje bílý králík.

Vidím jenom mámu, jak s brejlema na špičce nosu kouká směrem ke komínu, pod kterým ze střechy trčí moje hlava.

"To ale máme dneska krásnej den, co?", zamává na mě dlaní, ve které svírá snítky petržele do polívky k sobotnímu obědu.

 

Autor: Marek Valiček | úterý 12.5.2015 11:34 | karma článku: 22,76 | přečteno: 716x
  • Další články autora

Marek Valiček

... máte doma ženu, nebo něco takovýho?

Zdvořilosti stranou. Na plaché dotazy není v letech gendrového rozpoznávání čas. Kdo jsi, co máš? A odpovídej rychle.

6.4.2024 v 12:13 | Karma: 25,25 | Přečteno: 795x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Hospodské řešení vystoupení z únyje

Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...

17.3.2024 v 9:54 | Karma: 33,21 | Přečteno: 1922x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...

15.2.2024 v 12:07 | Karma: 28,86 | Přečteno: 749x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem

"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.

8.2.2024 v 10:46 | Karma: 24,43 | Přečteno: 780x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Tragédija

S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.

29.1.2024 v 10:56 | Karma: 31,60 | Přečteno: 924x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Tady prostě mlčet nemůžeme

Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.

12.1.2024 v 9:48 | Karma: 30,57 | Přečteno: 1377x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... jako když z penálu vysypeš pastelky

Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...

8.1.2024 v 14:02 | Karma: 23,61 | Přečteno: 852x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!

Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.

29.11.2023 v 10:37 | Karma: 30,97 | Přečteno: 761x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... já věděla, že jsem neporodila blbce

Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...

17.11.2023 v 9:14 | Karma: 40,68 | Přečteno: 4907x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy

Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...

9.8.2023 v 12:49 | Karma: 26,13 | Přečteno: 1150x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... proboha, kdo vás tak příšerně oblík?

Pokaždé, když je na place trochu času, když se svítí, nebo líčí, nebo čeká na slunce a jindy na mraky, se s bandou mých kolegů posadíme a jedeme zážitky z natáčení. A že se zážitky jen hemžíme...

30.7.2023 v 11:34 | Karma: 36,51 | Přečteno: 5075x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Proč ten teplouš z Ukrajiny neválčí?

Pokud se určitá mozková nedostatečnost propojí s klasickou závistí, dochází k situacím, které je opravdu lepší úplně minout.

28.7.2023 v 10:23 | Karma: 43,45 | Přečteno: 15533x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... vy prej máte černýho ptáka. A mohla bych ho vidět?

Ani požáry, jaké v těchto dnech tančí po Rhodosu, nejsou štont rozpálit debatu tak, jak se to před nedávnem podařilo jedné malé holce z Toušně.

26.7.2023 v 11:43 | Karma: 43,33 | Přečteno: 7418x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Bylo to tu dobrý, ale zejtra už nepřijdu

"Tělo vašeho bratra bylo nalezeno na ubytovně ve Vysočanech. Abychom vyloučili cizí zavinění smrti, byla nařízena soudní pitva a vy musíte čekat na její výsledek", tak prosté bylo květnové oznámení Policie ČR.

21.6.2023 v 11:19 | Karma: 43,81 | Přečteno: 8014x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

53 pohlaví country

O tom, co se aktuálně děje v Cannes mám málo informací. Jenže... i ten červenej koberec na hvězdami prošpikovaném Boulevard de la Croisette včera večer jistě ještě více zčervenal závistí při porovnání s eventem ve Středoklukách.

27.5.2023 v 10:12 | Karma: 29,80 | Přečteno: 1245x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Nejdřív se stydíte koupit kondom, pak viagru a nakonec jste skoro všichni svatí...

"... od bezzubýho k bezzubým. To je tak v kostce život každýho chlapa. Ale co ti budu vyprávět. Sám to znáš nejlíp."

25.5.2023 v 8:31 | Karma: 27,22 | Přečteno: 1162x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

O polykání žab a o tom, že už nejni, jak to bejvalo

V pátek jsem ráno sedl do auta, nastartoval a z rádia se ozvalo "...to je celé, ten příběh končí...". Hanička tam nahoře v nebi asi ví, co se tu děje. Můj další film skončil a já jel na Barrandov odevzdat klíče a říct ahoj.

1.5.2023 v 11:01 | Karma: 28,31 | Přečteno: 1089x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... stejně, jako když malé dítě vyráží na výlet

Na dnešní den jsem se těšil moc. Těšil se stejným očekáváním, jako když jsem jako malej kluk vyrážel na výlet. Dospal jsem na rozdíl od dětství klidněji, ale to očekávání v sobě mělo velmi podobnou radost. A mít radost...

9.3.2023 v 15:10 | Karma: 27,11 | Přečteno: 1001x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

... tak si to číslo napiš na předloktí, když si ho nepamatuješ

Lidská neomalenost až blbost je nezničitelná. Lehce omluvitelná je blbost mladá. Stará blbost - to už je kategorie k nepřekousnutí.

8.3.2023 v 11:37 | Karma: 32,48 | Přečteno: 3236x | Diskuse| Ostatní

Marek Valiček

Malorizace, aneb "proč bych se měla bát?"

"A najednou jsem ti viděla Jirku ve čtverečkách, zamotala se mi hlava a tak sem si řekla "pozor, holka, jdi si lehnout" a šla jsem, protože když je člověku ouvej, má si lehnout a počkat, až to přejde."

7.3.2023 v 9:59 | Karma: 28,00 | Přečteno: 1050x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 1308
  • Celková karma 28,67
  • Průměrná čtenost 2415x
muzskej, co rad zije

Seznam rubrik