Až mrskne kámen mládenec s mandlovejma očima
"Babi, takhle to nemůžeš srovnávat. Dyť to sou lidi.", skočila jí do úvahy vnučka, na pohled velmi intelektuálně založená, soucítící, toužící zachraňovat nejen přírodu, ale rovnou celý svět. Pohladila by snad i Pol Pota.
"Martinko", pokračovala babička, "a my jsme co? Žirafy? Drezíny? Víš, že nejsem žádná mrcha, ale abych neviděla do ksichtu tomu, s kym mluvim, tak to teda ne!", řekla kategoricky.
"Babi", řekla s naléhavostí v hlase vnučka, sedla si bokem k babičce a já čekal, že se z jejích očních důlků spustěj vodopády žalu, zmaru a beznaděje, "dyť se v těch zemích válčí a lidi musej prchat a zachraňovat si holej život."
Tramvaj přibrzdila před křižovatkou u Štěpánský.
"To más pravdu. Ale ty ses taky zula někde v tý tramtárii než jsi vlezla do toho jejich kostela, ne? Taky sis přes hlavu přehodila šátek. Je to tak?", mluvila babička klidně, ale jasně.
"Tam to jinak nejde", odpověděla vnučka stále ještě s lehce rebelsko ochraňovatelským tónem v hlase.
"No a u nás to taky jinak nejde! A když tu chtěj bejt, tak se musej přizpůsobit. Život není maškarní, takže jim chci vidět do ksichtu. A považ (dodala babička dialogu románový prvek), do kostelů se nemusej zouvat ani zahalovat. Takhle to tu funguje a komu se to nelibí, ať zůstane doma. A ne že si bude diktovat, co mu všechno MUSÍME (na tom slově si dala babička dost záležet) zařídit."
"Ty si normální rasistka, babi.", chystala se intelektuálně a sociálně založena vnučka ukončit debatu o uprchlících.
"Tak já ti něco povim, Martinko. Když mi to řekneš v týhle souvislosti, tak jo - asi jsem rasistka. Ale já chci mít klid. A rozčílit se můžu maximálně v Penny, když mi prodaj zkyslý mlíko. A tobě bych radila, abys začala mít trošku víc ráda především sebe. Až po tobě nějakej ten mládenec s mandlovejma očima mrskne kámen, to budeš čumět. Víš?", pohladila hlavu vnučky, a ta s rebelským cuknutím uhnula.
Šestnáctka se stočila ke stanici Moráň a já dostal "morání" lekci. Jednoduchou. Jasnou. Logickou. Taky se chci v budoucnu rozčílit jen blbě načepovanou dvanáctkou a nemít strach, že chlápek s mandlovejma očima u vedlejšího stolu má pod košilí přilepenou výbušninu.
Marek Valiček
... máte doma ženu, nebo něco takovýho?
Zdvořilosti stranou. Na plaché dotazy není v letech gendrového rozpoznávání čas. Kdo jsi, co máš? A odpovídej rychle.
Marek Valiček
Hospodské řešení vystoupení z únyje
Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...
Marek Valiček
... kam se hrabe Nurájev
"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...
Marek Valiček
Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem
"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.
Marek Valiček
Tragédija
S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.
Marek Valiček
Tady prostě mlčet nemůžeme
Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.
Marek Valiček
... jako když z penálu vysypeš pastelky
Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...
Marek Valiček
Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!
Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.
Marek Valiček
... já věděla, že jsem neporodila blbce
Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...
Marek Valiček
Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy
Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...
Marek Valiček
... proboha, kdo vás tak příšerně oblík?
Pokaždé, když je na place trochu času, když se svítí, nebo líčí, nebo čeká na slunce a jindy na mraky, se s bandou mých kolegů posadíme a jedeme zážitky z natáčení. A že se zážitky jen hemžíme...
Marek Valiček
Proč ten teplouš z Ukrajiny neválčí?
Pokud se určitá mozková nedostatečnost propojí s klasickou závistí, dochází k situacím, které je opravdu lepší úplně minout.
Marek Valiček
... vy prej máte černýho ptáka. A mohla bych ho vidět?
Ani požáry, jaké v těchto dnech tančí po Rhodosu, nejsou štont rozpálit debatu tak, jak se to před nedávnem podařilo jedné malé holce z Toušně.
Marek Valiček
Bylo to tu dobrý, ale zejtra už nepřijdu
"Tělo vašeho bratra bylo nalezeno na ubytovně ve Vysočanech. Abychom vyloučili cizí zavinění smrti, byla nařízena soudní pitva a vy musíte čekat na její výsledek", tak prosté bylo květnové oznámení Policie ČR.
Marek Valiček
53 pohlaví country
O tom, co se aktuálně děje v Cannes mám málo informací. Jenže... i ten červenej koberec na hvězdami prošpikovaném Boulevard de la Croisette včera večer jistě ještě více zčervenal závistí při porovnání s eventem ve Středoklukách.
Marek Valiček
Nejdřív se stydíte koupit kondom, pak viagru a nakonec jste skoro všichni svatí...
"... od bezzubýho k bezzubým. To je tak v kostce život každýho chlapa. Ale co ti budu vyprávět. Sám to znáš nejlíp."
Marek Valiček
O polykání žab a o tom, že už nejni, jak to bejvalo
V pátek jsem ráno sedl do auta, nastartoval a z rádia se ozvalo "...to je celé, ten příběh končí...". Hanička tam nahoře v nebi asi ví, co se tu děje. Můj další film skončil a já jel na Barrandov odevzdat klíče a říct ahoj.
Marek Valiček
... stejně, jako když malé dítě vyráží na výlet
Na dnešní den jsem se těšil moc. Těšil se stejným očekáváním, jako když jsem jako malej kluk vyrážel na výlet. Dospal jsem na rozdíl od dětství klidněji, ale to očekávání v sobě mělo velmi podobnou radost. A mít radost...
Marek Valiček
... tak si to číslo napiš na předloktí, když si ho nepamatuješ
Lidská neomalenost až blbost je nezničitelná. Lehce omluvitelná je blbost mladá. Stará blbost - to už je kategorie k nepřekousnutí.
Marek Valiček
Malorizace, aneb "proč bych se měla bát?"
"A najednou jsem ti viděla Jirku ve čtverečkách, zamotala se mi hlava a tak sem si řekla "pozor, holka, jdi si lehnout" a šla jsem, protože když je člověku ouvej, má si lehnout a počkat, až to přejde."
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |