...hele, a von se fetí i skunk?
"...tak jsem jí řekla: holka, ty se nadřeš. Nejdřív musíš postavit barák, pak na tebe ten tvuj skočí a dřina pokračuje. Děti, žrádlo, kalup. A tak furt dokola a každej rok znovu."
"Potkala jsi v lázních spřízněnou duši?", napadlo mě a viděl jsem Zorinu sedět na lavičce s jinou ženskou, možná ještě ne tak zkušenou, jako je moje máma.
"Ale ne..., sedim tu v parku a kousek ode mě si na větev stromu sedla sýkorka s hubou plnou větviček a trávy. Si potřebovala dáchnout a sedla si ausgerechnet hned vedle mě."
"Takže před pár dny hra na trubku pro jeleny a teď diskuz se sýkorkou? Netušil jsem, že stát sichruje lázeňskej pobyt i pro takový případy, jako jsi ty..."
"Jaký případy? To jako že jsem magor, když si povídám se zvířatama? Lidi dělaj horší věci.", bránila svoje nové chování Zorina co to šlo.
"Ale neni to normální, že jo, povídat si s ptákama?"
Máma chvilku mlčela.
"A co je dneska normální? Měl bys vidět několik lidí tady. Zamračený, bublaj a na pozdrav ani nekejvnou hlavou. Asi sou ňáký plachý, nebo co. Tak si povídám s ptákem, no bóže..."
"No to máš recht, blbý je, že ti ta sýkorka asi moc neodpovídala, že jo?", šťoural jsem do mámy a čekal na reakci.
"Hele, vona na mě tak chytře koukala a poslouchala mě. A jak mohla asi odpovídat, když měla plnej zobák všeho možnýho, chudinka. Sem jí řekla, že takovej život, jako má vona, znám moc dobře."
"Jako že jsi taky stavěla barák a pak na tebe ten tvuj skočil a dřina pokračovala?", už jsem se smál docela nahlas.
"A ne snad? Dyť tu všichni žijeme uplně stejně. Někdo na zemi, jinej v luftu a další třeba ve vodě. Ale pořád něco stavíme a plodíme a pak sháníme žrádlo pro ty, který jsme zplodili. Víš, kolik jsem se já natahala domu tašek s houskama a mlíkem?"
"Takže jsi taková moje sýkorka koňadra. Sýkorka Zorka.", zanotoval jsem.
"Přesně tak, chlapče. Jen nejsem tak hezky vybarvená, ale zase máš tu výhodu, že i jako sýkorka umim mluvit.", objasnila mi moje matka její přerod z člověka do ptáka z rodu sýkorovitých. "Hnizdo jsem ti postavila, vyprdla tě do něj, krmila a pak jednoho dne frnk - a byl jsi v háji."
"No tak ještě štěstí, že jsi v parku nenarazila na slonici.", napadlo mě a úvahu jsem vypustil nahlas do světa. Teda - to uší mojí mámy.
"Slonici? V lázních? Co blbneš? Proč slonici?"
"Protože bys mě vyprdla do hnízda, jak říkáš, až skoro po dvou letech."
"Ježiši kriste", přímo zvolala máma, "a co bys toho potom sežral! To by mě fakt asi zabilo."
Doba březosti v případě, že by moje máma byla slonicí, nevyděsila Zorinu tolik, jako představa toho, co by do mě, po vyprdnutí do hnízda, musela nacpat.
"Takže je vlastně dobře, že nejsi ani sýkorka, ani slonice, ale že jsi normální ženská Zorka, viď?"
"Posloucháš mě vůbec? Dyť ti řikám, že všude je všechno stejný. A je jedno, jestli máme ruce, nebo křídla, nebo ploutve.", vytkla mi matka mojí nevšímavost.
"... a pak je teda normální, že si lidi povídaj například s ptákama.", rezignoval jsem.
"No právě. Co když nám rozuměj????"
Na tohle jsem už argumentovat nemoh, protože si opravdu nejsem jistej, jestli zvířata rozuměj tomu, když na ně mluvíme. Někdy mám u Stelly pocit, že přesně ví, co po ní chci a sem tam se podle toho zařídí. Jindy si postaví hlavu a dělá přesnej opak. Asi aby mě naštvala. Tím ale vlastně taky dává najevo jistej druh komunikace.
"...a když jsme u těch zvířat", pokračovala máma, "víš o tom, že se fetí i skunk?"
Rozmluva o povídání se sýkorkou vzala za své. Nově nahozené téma mělo rozhodně větší grády!
"Jak jsi na to přišla?"
"V trafice. Byla jsem koupit pohledy a při čekání ve frontě jsem na titulce jedněch novin četla, že feťáci fetěj i skunky. Chápeš to...?"
Matku, i přes její současné nabyté zkušenosti, čeká ještě mnoho poznání...
Marek Valiček
... máte doma ženu, nebo něco takovýho?
Zdvořilosti stranou. Na plaché dotazy není v letech gendrového rozpoznávání čas. Kdo jsi, co máš? A odpovídej rychle.
Marek Valiček
Hospodské řešení vystoupení z únyje
Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...
Marek Valiček
... kam se hrabe Nurájev
"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...
Marek Valiček
Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem
"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.
Marek Valiček
Tragédija
S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.
Marek Valiček
Tady prostě mlčet nemůžeme
Národní politika je rozpolcená. A i když je Česká republika proti současným mrazům připravená a nikdo nezmrzl, byť měl na sobě jen trenky a trička s krátkým rukávem, existují skupiny lidí, které mlčet nemohou... Mají totiž rozum.
Marek Valiček
... jako když z penálu vysypeš pastelky
Téměř na den přesně jsme zase ponořili chodidla do vanové teploty vody Indického oceánu, nad hlavama nám v tu chvíli proletěla padající hvězda a mně nějaká mořská mrcha lehounce popálila nárt na levý noze...
Marek Valiček
Kližka na houbách a roztančená matka. Prostě krásnej den!
Některé matky to tak prostě mají. K narozeninám si nepřejí žádné dárky, ale rády si zatancují v restauraci, kde se... netančí.
Marek Valiček
... já věděla, že jsem neporodila blbce
Přešel jsem celou naší rozlehlou zahradu, která kdysi bývala olympijským stadionem, zelení prosycenou džunglí nebo jen mým obyčejným útočištěm. Loktama jsem se opřel o plot a podíval se přes něj do daleka. Do dětství...
Marek Valiček
Vliv stravy a alkoholu (v době krize) na dlouhodobé vztahy
Krize všude kolem nás! Nemít v restauraci zarezervovaná místa, těžko bychom se někde kolem vytipované hospody v pražském centru v sobotu večer usadili...
Marek Valiček
... proboha, kdo vás tak příšerně oblík?
Pokaždé, když je na place trochu času, když se svítí, nebo líčí, nebo čeká na slunce a jindy na mraky, se s bandou mých kolegů posadíme a jedeme zážitky z natáčení. A že se zážitky jen hemžíme...
Marek Valiček
Proč ten teplouš z Ukrajiny neválčí?
Pokud se určitá mozková nedostatečnost propojí s klasickou závistí, dochází k situacím, které je opravdu lepší úplně minout.
Marek Valiček
... vy prej máte černýho ptáka. A mohla bych ho vidět?
Ani požáry, jaké v těchto dnech tančí po Rhodosu, nejsou štont rozpálit debatu tak, jak se to před nedávnem podařilo jedné malé holce z Toušně.
Marek Valiček
Bylo to tu dobrý, ale zejtra už nepřijdu
"Tělo vašeho bratra bylo nalezeno na ubytovně ve Vysočanech. Abychom vyloučili cizí zavinění smrti, byla nařízena soudní pitva a vy musíte čekat na její výsledek", tak prosté bylo květnové oznámení Policie ČR.
Marek Valiček
53 pohlaví country
O tom, co se aktuálně děje v Cannes mám málo informací. Jenže... i ten červenej koberec na hvězdami prošpikovaném Boulevard de la Croisette včera večer jistě ještě více zčervenal závistí při porovnání s eventem ve Středoklukách.
Marek Valiček
Nejdřív se stydíte koupit kondom, pak viagru a nakonec jste skoro všichni svatí...
"... od bezzubýho k bezzubým. To je tak v kostce život každýho chlapa. Ale co ti budu vyprávět. Sám to znáš nejlíp."
Marek Valiček
O polykání žab a o tom, že už nejni, jak to bejvalo
V pátek jsem ráno sedl do auta, nastartoval a z rádia se ozvalo "...to je celé, ten příběh končí...". Hanička tam nahoře v nebi asi ví, co se tu děje. Můj další film skončil a já jel na Barrandov odevzdat klíče a říct ahoj.
Marek Valiček
... stejně, jako když malé dítě vyráží na výlet
Na dnešní den jsem se těšil moc. Těšil se stejným očekáváním, jako když jsem jako malej kluk vyrážel na výlet. Dospal jsem na rozdíl od dětství klidněji, ale to očekávání v sobě mělo velmi podobnou radost. A mít radost...
Marek Valiček
... tak si to číslo napiš na předloktí, když si ho nepamatuješ
Lidská neomalenost až blbost je nezničitelná. Lehce omluvitelná je blbost mladá. Stará blbost - to už je kategorie k nepřekousnutí.
Marek Valiček
Malorizace, aneb "proč bych se měla bát?"
"A najednou jsem ti viděla Jirku ve čtverečkách, zamotala se mi hlava a tak sem si řekla "pozor, holka, jdi si lehnout" a šla jsem, protože když je člověku ouvej, má si lehnout a počkat, až to přejde."
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |