...smutný...ale pěkný...

Kamarádi z dětství se vzdálej o 100 světelnejch let... Ale stejně na ně nezapomeneme... A to věkový přirovnání... Většina mých vrstevníků má lepšího partnera, lepší kariéru, odrostlý děti... A mám to co chvíli na talíři. Vám upřímnou!

vsichni ostatni maj vsechno lepsi, ale my, skromni, se z toho radujeme, pac je prece fajn, kdyz se maj lidi kolem dobre, Klaro, ze jo?

dekuju za cteni a klidnej vikend preju

Marku dneska je to jako báseň. Krásné fakt. Seš dobrej chlape

Vlku, smutna basnicka o jednom konci v polich. ale dekuju

...na podzim papírový drak, v zimě sněhové vločky...Marek a čtenáři jeho blogu "stopro ví "

no, abych se priznal, Marcelo...dopis shora od nove tam bydlicich cekam. a po letosku nejen jeden. jsem zvedavej, co napisou

diky za cteni a fajnovo preju

hezké... krásné vzpomínání, Marku

díky, Daso

vlastně slova nemám.

ale je to pro mne dalším utvrzením pravdy o takových milých a zvláštních lidech, kteří byli nebo jsou něčím jiní,skoro blázni pro mnohé, takové Žanety Fuchsové a Jořkové Pyřkové a snad Pepinové, kteří ale jsou tou potřebnou rovnováhou a naším zachráncem vůči světu pravdy, který je často frustrace sama. Můžeme být šťastní, že jsou... Markudíky

svet sem tam frustrovany pravdy takovy lidi miluje - stejne jako my, Radko

diky a fajn se mej a jeste lip!

.. a myslím, že Jana se vrací s každou vzpomínkou - stejně jako jiní.

vratila se po letech - a to zrovna ve chvili, kdyz odesla...se to tak nekdy prihodi...

hezkej den preju, Hanko

Ráda bych věřila, že Jana odlétla do nějaké krásné pohádkové říše, jenže... Ve Vašem šuplíku určitě zůstane napořád, i když v trochu jiné podobě. Pythagorovu větu si člověk pamatuje celý život a některé lidi prostě taky... Smutný ale krásný příběh!

vetu jo, Pavlo, ale jeji prevod do pochopitelna - to fakt nedavam. dekuju za cteni a krasny dny preju!

Uplně to se mnou škublo a cítil jsem vlhko za víčky, jako když jsem dočítal ,,Muže jménem Ove"....

tak to neznam, Romana, ale uz jsem nagulil a vypada to na knizku na rijen...diky za tip a taky dekuju za cteni!

Jsme uvyklí vnímat smutek, když nás opouštějí nezapomenutelné koktavé Jany.

Já ale nějak čím dál víc věřím v to, že nás opouštějí, aby se mohly vrátit. Někde jinde, v nějaké jiné podobě. Aby třeba i jiným mohly dát poučení, které se vryje do mysli víc než Pythagorova věta.

to je jasny, Vaclave, o techto "navratech" jsem, myslim, nekolikrat v blogu psal. a koktava Jana se proste vratit musi - uz kvuli te prednasce z anatomie na mezi u chalupy... dekuju za cteni a fajnovej patek i celej vikend preju