Fakt dobrý nápad matinky - nutila Vás, Marku, k vodorovné poloze (oblíbený výraz mého nebohého tatínka), má přečtený život i Vás. Takové krásné věty se ani jinak přijmout nedají. Já si tedy dost pamatuji, i různé pitomosti, kterými bavím při vyprávění vnuka. Ale nějak mne váš blog nakopl, do nového diáře 2017 začnu i ty denní pitomosti psát. A konečně po mně budou děti něco dědit.

Marku, mně je po každém takovém čtení tak dobře, dobře na duši, že je prostě všechno najednou lepší a fajn a a a...díky

no dyt, Marcelo, to si prece v tom aktualnim blazinci zaslouzime!

diky za cteni

Jak já bych ráda někdy poslouchala mámin život, Marku... bez zbytečných slov, díky!

Jitko, myslim, ze mu naslouchas a ukazuje se to tim, jak zijes!

krasnej den preju

Já večer předčítala svému téměř nevidomému muži. Usnul po třech větách. Zato dětem celých deset let, co jsme bydleli v Poděbradech ve služebním bytě v areálu Vysílače - vlastně rušičky. Nad domem se pnula lana severního stožáru, nešla tam ani Tv ani rádio, tak se četlo.

pozehnanej domov, Jindrisko!!!

dekuju za cteni a ctete dal - on se vzdycky nekdo najde

Jéžkovy zraky,to muselo být hezký poležení

ze zacatku trochu zmatek v hlave, Katko, ale pak se to vyladilo a bylo prijemne

dekuju za prizen a krasny dny preju

Marku, byla jsem v práci, tak jsem dala jen palec nahoru. Teď mám víc času. Vzpomněla jsem si na jednu tetu, která si celý život psala do stolního kalendáře, kolikátou bábovku pekla. Začala hned v lednu - 1. bábovka, a pak po celej rok. Mně to přišlo milý, i když nevím, proč zrovna bábovky...každej rok počítala znovu.

uzasna teta...ty kalendare jeste existujou, nebo zmizely????

Já jsem tak rád , že jsem si mohl přečíst za celý den něco normálního bez Ortelu a nenávisti. Já Ti Marku děkuji a ta Tvoje máma je krásný člověk.

Vlku, jsou temata, ktery me minou a temata, kterejm se z podstaty vyhejbam a mastim do textaku jen to, co zivot prinese bez kreci a snahy... dekuju a mame vyridim. byl jsem u ni o vikendu, mela narozeniny, a ta ti toho do me zase nasypala, ze by mel co psat i Jirasek...

Tedy Marku.. Opět krása a navíc mi to něco připomíná. Mne. Sice do Zoriny mám jisto jistě daleko, ale to předčítání... To mám v sobě. Nedávno jsem předčítala mladému kolegovi, byl v práci, odpolední směna a tak nějak mi "docvaklo", že volá, protože je sám.. Sám mezi lidmi, protože ti kolem byli cizí. Tak jsme zprvu povídali a potom, no potom jsem mu začala číst do mobilu.. A myslím, že máte o čtenáře víc. Sice to nebylo takové předčítání jako jste měl vy od Zoriny, ale.. Také se určitě v myšlenkách dostal někam, někam jinam. Do doby, kdy mu rodiče četli. A vím, že až zase zavolá, že opět budu číst nahlas vyslechnuté příběhy jednoho chlápka, který umí vyprávět.. Občas ho vídáte, třeba když se podíváte do zrcadla

cist lidem je dobry, Mirko

ted jde jen o to, esli takovyho chlapka, kterymu jste cetla, budou moje pribehy vubec zajimat, ale zkusit se to muze...

a dekuju za to ohodnoceni, ale - jak jsem uz napsal mnohokrat - ja jen zapisuju to, co se kolem me deje...a kdyz to lidi pobavi - tak fajn

krasny dny preju

To je krásný. Je úžasný, když má někdo tu vytrvalost to takhle psát. Mě by ty události připadaly takový obyčejný, ale po letech.....

ze jo...takovy "obycejnosti", ale jak fungujou...

krasnej den preju a diky za cteni

Babička mého manžela si takto zapisovala do kalendáře. Vždycky 2-3 věty co se vešly do okýnka, ale každý den.

Hanko, to o tom kalendari melo bejt prilozeny k Vasi poznamce o babicce Vaseho manzela...nejak sem to pomotal a prsknul k odpovedi Dane Polanecke

dekuju za cteni a mejte se fajnove