Marku, díky za hezké vzpomínání. Ale naše nové panelákové kastlíky nemají dírky...

to je teda šlendrián! jaky budou mit soucasny deti vzpominky, kdyz nemaj kam strkat prsty, co?

diky za cteni a fajn dny preju, Honzo

Hezká připomínka, ale Marku fuj! Maminka mě učila - vždycky si musíš dobře ukázat, pak neuděláš chybu! Takže "dvířka se otevřelA - protože si ukážeme - TA dvířka.:-))) No a teď jednu veselou - na poště v Nymburce visí cedulka - Víte, kdo vymyslel dětskou hru Zazvoň a uteč?! No přece pošťáci!

ja vim, Jindrisko, sem hnusak a nepisu spisovnou cestinou, ale to uz delam daaaaaaaaaaaaavno. tak mi to, prosim, prominte

diky za cteni a fajnovy utery preju

u nás pošťačka většinou do kaslíku hodí jen oznámení že nemohla zásilku doručit,, ikdyž jsem stoprocentně byla doma, a já si pro ní pak musím na poštu

to tenkrat nebejvalo...pamatuju si postacky sedici u nas s babickou na kafi. vsechno prinesly az na stul a jeste se toho babicka DOST dozvedela...

dekuju za cteni a mejte se fajn, Libuse

Vzpomínku na dětství mám trochu jinou, nepoetickou. Mladšímu bratrovi jsme nedokázali zošklivit dudlík. To dokázala jen doručovatelka.

Malá, hnědá, tváře divé v peleríně osoba, hlas vichřice podoba. Dej sem dudlík, kluku jeden! Chceš do té mojí obrovské tašky? Dudlík, nebo ty! A bylo po problému.

Psal se rok 1954.

Dopis jsem dostala jen jeden. Zalhala jsem tatínkovi, že je od kamarádky. Ten věděl, že to bylo pozvání do hájíčka k Žilkovu dubu a já jsem dostala facku. Jedinou v životě a to jen za to, že jsem lhala.

Kaslík jsme neměli, takže žádné podobné dobrodružství se nekonalo.

Můj děda říkával - dudlík a plínky zůstanou do dvaceti jen mentálně postiženým. Tak nevím.

Kastlík (tak se říkalo u nás) mám dodnes. Ale SSZ mi na své poučení o nesprávné výši zálohy známku šejdrem nelepí. Nicméně je od nich hezké, že mi píšou dopisy (krom toho mi už telefonovali).

Dále je kastlík využíván pro osobně adresované letáky (ty chudáky s roznáškou nechápu - většina z nich hodí letáky na schody v balíku, ale někteří je poctivě cpou do schránek abychom na nich v lepším případě škrábali brambory...)

No, je to tak. Osobní poštu jsem za poslední rok dostala 2x - pohled z dovolené od tchýně a od dcery. Oba mají důstojné místo pod magnetem na ledničce.

Hanko, hlavne ze chodej (myslim ty pohledy)! krasnej den preju a dekuju za cteni

A co teprve na vsi, tam byly kaslíky u nástěnky a musela se přejít "státní" silnice. To bylo teprve dobrodružství. V paneláku jsme taky měli schránku nahoře, a když se jeden z klíčků ztratil, měl ho jen táta a tak jsme musela čekat až do večera. To dolování mi nějak nešlo...

asi kratky prstiky, Klaro

dikes za cteni a mej se fajnove

...koukám, že i Jitka napsala kastlík. Esli to nejni tim, že jsme vobě z Moravské Třebové.

Kastliky jsme meli i my v Praze. Dokonce i takove, byly pripevnene na plote nebo na zdi a hazela se do nich dopisy. Dvakrat za den prijel povoz s konma a koci/postak kastlik vybral. do okenka tam vhodil takovou minci, kdy prijede priste.

..u nás dycky kastlík.

Marku, krásné vzpomínání

vyzkousej to, Pavle. funguje u kazdyho kaslíku!

diky za cteni

To sladké očekávání něčeho, připomínky našeho dětství... Nejde to vrátit, ale máme alespoň někde v koutku duše vůni vzpomínky... Není nad ní.

Krásný.

Lído, priste postu z kasliku zkuste vytahnout skrz dirky...a mate vsechny vzpominky naservirovany jak nejlip to jde...

doporucuju

dekuju za cteni a fajnovy dny preju