Já bych to zas tak špatně neviděla. Ano, ruční práce "přežívají" jen ve skupinkách nadšenců. Ale díky eshopům máme (jsem z malého města) tak velkou možnost výběru, o které se mi nikdy předtím nesnilo.

S šitím je to jako s rybařením-kdysi to byla nutnost, teď je to hezký koníček...na kterém se dá případně i vydělat.

A mám obrovskou radost, že se mi ve třídě občas objeví holka ve vlastnoruční výrobě/přešitém oblečení.

no jo, Baro, ale "vonej" e-shopy jako kdysi prodejny textilni galanterie - maminkama a babickama? asi ne... o tom jsem psal

ale Vasi radost chapu - tak at trva co nejdele

dekuju za cteni a mejte se krasne

Tak každá generace má svoje.

Ti dnešní malí kluci a holky budou se stejnou nostalgií vzpomínat na dnešní obchodní centra s jejich tajuplnými galeriemi a uličkami obchodů..spoustu světel a barevných reklam.....vůni osvěžovačů...decentně se linoucí reprodukovanou hudbu...na dětské koutky a akce..a spoustu lidí...

A budou na to vzpomínat se stejnou nostalgií, protože až budou starší, tak všechno už bude jiné..

Internet, dopravní drony a další nové technologie nejspíš z obřích nákupních center učiní jen pouhou nostalgickou vzpomínku..

jj, to jsou ty "vzpominky", kazdyho dohonej a kazdymu budou vonet jinak, ale vsem, zrejme, krasne

Krásně napsané, a ano,něco málo z té doby se vrací.Švadlenky či galanterie bývají místem ,kde se setkávají staré známé,chlapi nemají vstup zakázaný,ale stejně je tam nikdo nedostane Akorát to zboží se už nemusí shánět,a místo otázky ,zda vůbec mají požadovanou drobnost,si obačas připadáme jek ten oslík mezi dvěma kupkami sena.Málokdy se odchází s nepořízenou.Každá doba má svoje klady a zápory,v případě podobných obchůdků,které musí uživit "haléřové" položky dávám ,protože to opravdu není lehké,ale když se chce,jde i to .

tak to je fajn, ze mate pocit, nebo primo vite, ze se "veci" kolem galanterii vraceji tam, kde si je pamatuju a jak jsem pocity z tohodle kvelbu popsal

dekuju za cteni a mam radost z toho, ze se libilo

hezký to bylo. paní jsou tam i mladší, ale takový maminkovský. jinak změn moc není

no tak to je fajnova zprava, Katerino, dekuju za ni i za cas, kterej jste si nasla pro precteni meho blogu

mejte se fajnove!

Tohle je moc hezkej článek, vzpomínka. Navíc miluju slůvka jako štrikování, vyštafírované, forichtung etc.

dekuju, Frantisku

taky mam rad slova, ktery me doprovazeji celym zivotem a tak trochu se na ne v posledni dobe zapomina

mejte fajnovy dny

Galanterie ještě existují, ale výběr nic moc... A myslím, že nevoní.

tak si treba ty mamy a babči nasly novy misto k setkavani...bylo by skoda, kdyby to tak nebylo, Klaro

fajnovy dny preju a diky za cteni

Spousta žen se vrátila k ručním pracím, které před dvaceti lety opustily. Jenom teď už nepleteme atd., protože nic se nedá koupit, ale protože ta práce je radostný relax, člověk vidí, jak mu přibývá pod rukama. Ale materiál tedy častěji kupuju na internetu, v našem malém městě je jedna, v krajském tři galantérie jen se základními potřebami.

Na malé obchody svého dětství ale vzpomínám taky...

z toho, ze se lidi vracej k "rucnim pracem", mam radost. vznika neco primo pod jejich rukama a vsechno tohle rucni pracovani vlastne vede i k tomu, ze maj lidi potrebu svoje prace prezentovat a tak se vidat s dalsima lidma...

a to je MOC DOBRE

dekuju za cteni, Evo a krasny dny preju

Moje děti a děti mých známých asi ne. Sama jsem záviděla obšitým a opleteným spolužákům tak, že jsem ve 13 začala chodit k babičce na šlapací Singrovku abych k patnáctinám dostala stolní Veritas! Nicméně dnešní doba tvorbě nepřeje, všechno je levnější a rychlejší koupit a také dříve vyhodit... Galanterie co znám už nežijí ze stuh a nití, ale povětšinou prodávají i polštářky, květináče...

ja si naopak, Hanko, myslim, ze dnesni doba prave tvorbe preje. dost lidi se zacina vyhejbat nakupum "levnych" veci, ktere je potrebne po kratkem case vyhodit, protoze proste nefungujou. a ta radost z vlastni práce!!!

diky za cteni a mejte se fajnove, Hanko

krásné vzpomínky dnes často smrdí nějaká podivná textilní vůně syntetiky

tak to do galanterky uz asi ani "nepachnu", Alzbeto

fajnovy dny preju a diky za cteni

Babička byla švadlena, ale do šuplíku s nitěma všech možných barev jsme nesměli nikdo ani šáhnout - tolik mě to lákalo. Taky měla obrovskou plechovku plnou všech možných knoflíků, který jsem moc ráda vysypávala a třídila a hrála si, že mám poklad.

Díky za milou vzpomínku.

vzpominky jsou poklad, Pavlo!