Jana

diky, Jano

Dnes dávali pane Valíček na ČT :D (program pro děti od 4 do 12 let) "Dějiny udatného českého národa", Ohlédnutí za vyústěním politického a společenského uvolnění v roce 1968 v divoké kreslené zkratce výtvarnice L. Seifertové a tvůrce animovaných filmů P. Koutského (2012). Takže klid. Výuka jede již od 4 let. A aby byla jistota, napasovali to mezi pohádky.

to je moc dobre, pani Seifertova odvadi skvelou praci!

Název článku zní "Mluvte s nimi!"

Je úžasné, jak někteří lidé (například i někteří zde v diskusi) neumí rozlišit dvě jednoduché věci: "mluvit s někým" a "hustit někomu něco do hlavy". Mám pocit, že snad mají nějaký problém s chápáním češtiny, anebo neměli v životě tu zkušenost, že s nimi někdo normálně mluvil. V obou případech je mi toho nesmírně líto.

presne tak

Škoda, že zbourali Berlínskou zeď, na té by se to krásně vysvětlovalo.

Někdy je potřebný drastický názorný příklad. Jak to udělal Eisenhower s německými občany bezprostředně po skončení války, že je zavedl podívat se do koncentráku, aby viděli na vlastní oči, jaké to bylo a nemohli tvrdit, že o tom nic netušili (anebo později zapírat, že to existovalo) Také je velice správné, že proběhl norimberský proces, který věnoval obrovské množství času dokumentování a dokazování hrůz nacistického režimu a jeho děsivých zločinů.

Podobně se měl konat určitý "norimberský proces č. 2" o hrůzách a zločinech komunizmu, s veřejným projednáváním, promítáním dokumentárních filmů, s fotografiemi a otevíráním archivů. Nejde o to odsoudit nějaké konkrétní pachatele, ale měl proběhnout veřejný morální soud nad zločiny komunizmu. Za velké účasti veřejnosti a za široké mediální publicity. Široce veřejně sdílený morální soud však neproběhl a proto tu stále máme ten marazmus, popírání, zlehčování a dokonce pokusy o návrat

Nebudu se chovat k mladým jako komouši. Ti nám chtěli do hlavy nalít také "pravdu". A také pouze tu svou jedinou. Také nám tvrdili, jak se máme dobře, a že si toho máme považovat. Dobře to níže v diskuzi napsala paní Pavla Kolářová.

Dnešní mládež má svůj svět, kdepak na ně s nějakou ideologii, nebo jim vyprávět o nějakých procesech v minulém století.

Vždyť ruku na srdce, kdo je osobně zažil.

Podle vaší logiky bychom měli ze svých potomků vychovat mankurty bez paměti, kteří jsou snadno ovladatelní.

Neměla by se rovnou zrušit výuka dějepisu na školách? Nezažili jsme pravěk, středověk ani novověk, nezažili jsme žádnou válku, tak proč bychom se měli historií zatěžovat, že?

Prázdné hlavy lépe duní...

Tlučte jim to to hlavy a dopadnete stejně jako komunisti dnešním mladým je nějakéj rok 68 u zadele..... Teda mimo profesionálních aktivistů.....

Psal jsem něco o tluceni do hlavy? Komentujte příště, prosím, obsah textu. Ne vaše představy. Diky a fajn den preju.

V září 1968 jsem nastupoval do první třídy a nikdy by mě nenapadlo svým dětem vyprávět o srpnu 1968, protože si z toho vlastně skoro nic nepamatuju. Jediný to, že jsem šel do školy o dva týdny později, protože jsem uvízl na vesnici na Moravě a z Prahy si pro mě rodiče nemohli přijet.

Jestli autor, kterému v té době byly 4 roky si pamatuje daleko víc, tak je génius.

Průměrně inteligentní člověk by měl vědět i o věcech, které nezažil. Ale vy jste na tom asi stejně jako vaše děti.

Karma, Marku, ale víte co? Ony nejenom ty děti toho mnoho nechápou, ale i dospělí. Ty ani ne tak, že by některé věci nechápali, ale oni je nepoznali. A tím myslím i moji generaci, o těch mladších nemluvě. Vždyť my jsme skutečnou bídu nepoznali, my nevíme co to je. Samozřejmě nemyslím tu mravní komunistickou. Ale prakticky celá střední a západní Evropa se má jako prasata v žitě a přitom stejně neví, co by roupama dělala. Každý druhý si stěžuje, jak se má špatně, a přitom bídu nikdy nepoznal. Já vím, že to bude jako rouhání, ale někdy si říkám, že by to chtělo nějakou malou válčičku, abychom si zase vážili toho, co máme. Asi to schytám, ale tak to vidím.

Člověk, kterej se poučit nechce, dopadne jako nelecenej alkoholik.

Pribináček máme dnes stejně jako tehdy. Kofolu taky. Většina bydlí v bytech a domech, postavených v letech 1948 - 1990. Atd.

Jak typicke. Jen se porad jeste nemohu rozhodnout zda jste obycejny provokater, nebo neco mnohem horsiho.

Skvělý blog, Marku!

U nás to takto fungovalo od mého dětství, zažil jsem hodně vyprávění - z první republiky, z doby za války i po ní. Je to spousta příběhů a jsou krásné, silné. Taky jsem se hodně vyptával, kdykoliv byla příležitost. Podobně to funguje teď s vnuky. Zvláště jeden z nich se hodně zajímá a často se vyptává.

to je dobre, Marku

dokud se lidi zajimaj, neni nic ztracenyho