Župana. Žumpa.

7. 12. 2016 9:48:52
Někdo v tuto dobu pálí adventní věnce, jinej dopejká 17. druh vánočního cukroví, další shání dárky. Moje matka se prohrabuje v žumpě.

Ranní čaj s medem a citrónem zaparkoval v hrnku na stole, já otevřel notebook, abych začal pracovat na textech vánoční zakázky, Stella se v koši vyvalovala na polštáři nacpanym pravym peřím (prostě jí dopřávám) a jinovatka na keřích za oknama si pohrávala s mojí psychikou.

A pak zazvonil mobil.

"Mám pro tebe krásnej příběh", zahlaholila matka, "ale počkej, vemu si županu, je tu zima jako v morně.", oznámila krátce.

"Županu?", zalíbilo se mi pronesené slovo, které jsem neznal, ale které jasně připomínalo župan.

"No, županu. Mně se nelíbí si na sebe oblíkat župan. Zní mi to maďarsky, a hlavně mužsky."

"Říkáš županu župana? Jak to, že jsem to nevěděl?", tápal jsem.

"Ty toho ještě nevíš. Musíš si na mě udělat víc času, abych ti ještě všechno stihla říct.", odpověděla jednoduše s malou výčitkou v obsahu sdělení.

"A to je ten příběh? O princezně Županě?", zasmál jsem se do telefonu a upil čaje s medem.

"Kdepak chlapče, mám pro tebe jinej příběh. Včera odpoledne jsme se se Zdenkou zastavili u ní na zahradě u žumpy."

"No, začíná to pěkně. Takový zastaveníčko u adventní žumpy, to má štýl, ti povim.", těšil jsem se na pokračování.

"No jo, jenže v týhle žumpě byl ukrytej poklad. Vánoční poklad.", pronesla tajemně jako Eliška Balzerová, když v seriálu "Nemocnice na kraji města" poslouchala u Gregoryho Bacha a slovně reagovala na nabídku lásky svého kolegy ze špitálu.

"Vánoční poklad...", vyjelo mi z pusy okouzleně a s napětím.

"Přesně tak. Von totiž Zdence v létě při vyndavání žumpy sklouznul z ruky zlatej náramek, nějak se jí rozjelo zapínání a šup, zlato padlo do hoven.", řekla už trochu nekouzelně, ale po pravdě to, co se v létě u žumpy na sousední zahradě událo.

"A vona ho v létě nevylovila?", pátral jsem.

"Zkoušela to, ale nevyšlo to. No, víš, vono to nejde moc dlouho vydržet lovit v žumpě zlato. Na to musí mít člověk náturu, nebo bejt strašně lakomej."

"Lakomej?", nestačil jsem se divit.

"No. Hodně lakomej. Tak lakomej a hrabivej, že neváháš do žumpy vlízt a rukama v těch sračkách hledat ztracenou věc. A to Zdenka neni. Hrabivá určitě ne a náturu na přehrabování se v tom taky nemá."

"A kde je ten příběh?", chtěl jsem se dostat k tomu, co tak miluju.

"No právě... Tak jsme tak chodili po tý zahradě, jinovatka nám křupala pod nohama a já měla v ruce ramínko na šaty."

"Ty se v prosinci chodíš procházet po zahradě s ramínkem na šaty v ruce? Eště řekni, že v županě a fakt bysme měli přemejšlet o psychologický poradně...", pronesl jsem varovně.

"Ale prd. Ramínko jsem našla u cesty, když jsem si vyrazili na procházku. A víš jaká jsem shánčlivá, tak jsem si ho vzala s sebou.

"No a dál? Ten příběh chci. To, že jsi stála se Zdenkou s ramínkem v ruce nad žumpou s pokladem je docela dobrej začátek. Pokračuj!", přímo jsem zavelel. Jak jde o příběhy, jsem nekompromisní.

"No a jak jsme tak šli kolem žumpy, Zdenka řekla: furt tam je. A myslela ten náramek, víš?", zeptala se matka pro jistotu, jestli pořád ještě ten její příběh stíhám.

"No to se mi ulevilo, že náramek, že ne Milan třeba.", odlehčil jsem napětí příběhu zlatého náramku ztraceného mezi hovny.

"Ty si vůl.", zasmála se máma a pokračovala. "No a jak jsem měla v ruce to ramínko, tak mě napadlo, že když je ten kouzelnej čas vánoc, že se dějou zázraky a že bysme třeba mohli ten náramek vylovit."

"Kecáš!"

"Jak to mluvíš s maminkou?!!!", zahartusila Zorina.

"Promiň, už mlčim. Ale jsem zvědavej.", přiznal jsem.

"A tak jsem zašli do kůlny, tam jsme našli kus drátu a izolepu, já jsem z ramínka vyrvala ten háček, kterej jsme přimontovali k násadě od hrábí, co stála opřená v rohu a vydali jsme se k žumpě."

Představa dvou žen, jdoucích v prosincových Krušných horách k žumpě s tyčí s přimontovanym háčkem od ramínka mi udělala dobře. Kor když jednou z těch Amazonek byla moje máma.

"Odklopila jsem víko a přestala dejchat, ale jak jsem po chvíli zjistila, že v zimě se nad otevřenou žumpou může docela normálně dejchat nosem, protože díky tomu mrazu ty sračky vůbec nesmrděj.

"A...?", nechtěl jsem příliš rušit tok vyprávění mojí Zorky.

"No a pak jsem Zdence řekla, že si to musí moc přát a že je dobrá doba na to, aby se přání splnily a vona začala rejdit tim klackem s háčkem na konci v žumpě."

"Jako že ten háček z ramínka nabere náhodou ten v létě ztracenej náramek?", hledal jsem v příběhu další pokračování.

"No.", odpověděla prostě máma. "Stála jsem u ní a pořád jí opakovala, že si to musí moc přát, opravdu přát, jinak že najde hovno.", nepoeticky vánočně specifikovala matka možnosti výlovu náramku z prosincového skladu výkalů.

"A vona ti věřila?", zeptal jsem se nevěřícně.

"Hochu, vona chce zpátky ten svůj náramek hlavně. A když něco fakt chceš, tak věříš čemukoliv.", podotkla zkušeně.

"A...?", netrpělivost mě svědila po celym těle.

"Píglovala tou násadou - ponořenou vevnitř - po celý žumpě. Zajížděla nejdřív do rohů a pak jsme se soustředili na prostor mezi nima.", rozpovídala se matka skoro odborně.

"A...?", chtěl jsem vědět. Přál jsem si to stejně, jako si Zdenka přála z hoven vylovit zlato.

"No a asi po deseti minutách řekla: počkej, něco tam vrže."

"Jako že v žumpě něco vrže?", loknul jsem si čaje, polknul a čekal.

"Ne, na nebi, ty vole, když jsme jezdili klackem v žumpě, tak v žumpě, přece. To dá rozum, ne?"

"Takže ho fakt na tý tyči vytáhla?", netrpělivost dosáhla svých mezí. Nemusel jsem být už napínán dalším popisem. Chtěl jsem jen vědět, jestli k tomu fakt došlo.

"Představ si, vytáhla! Na tom mym háčku z ramínka se po vytažení tyče ven blejskal náramek.", řekla klidně máma a vydechla si tu toho zhluboka a s uspokojením. "No, von se teda moc neblejskal, že jo...", dodala.

Stella se převalila na polštáři v koši a natáhla přední tlapy před sebe, aby si užila trochu toho ranního stretchingu.

"Tak to je krásnej příběh, Zorino. Kouzelnej, i když tak trochu o hovnech, co si budeme nalhávat.", tetelil jsem se díky příběhu o žumpě s pokladem na jejím dně.

"No...a to je všechno." řekla na to máma a zase se tak klasicky rychle rozloučila: "Něco pořádnýho dneska udělej a čau." Mobil zmlknul.

Větve na keřích pokryté jinovatkou zářily za oknama pod ranním zimním sluncem jako trnová koruna Ježíše Krista.

Dolil jsem si z konvice čaj s medem a začal psát text zakázky.

Mobil zazvonil znovu.

"Hele,", začala máma opatrně, "vona ten náramek nenašla, ale mohla ho najít. Jen si to asi málo přála. Když si lidi přejou málo, najdou hovno."

Autor: Marek Valiček | středa 7.12.2016 9:48 | karma článku: 35.31 | přečteno: 1759x

Další články blogera

Marek Valiček

Hospodské řešení vystoupení z únyje

Hospoda na naší vsi není vůbec fyjalová. Z části je zatím jen světle hnědá a dává tím nejednomu z hostů šanci vyloupnout se na chvíli z vlastní sociální bubliny. I když...

17.3.2024 v 9:54 | Karma článku: 32.75 | Přečteno: 1745 | Diskuse

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

"Když už je člověk dlouho na penzi, to se ti najednou vynořujou myšlenky, na který v tom životním fofru v předchozích létech nebylo času." Takže ranní telefonické kafe s matkou v poloze takovýho domácího filozofování...

15.2.2024 v 12:07 | Karma článku: 28.66 | Přečteno: 728 | Diskuse

Marek Valiček

Rozdíl mezi ruským dortem a českým dortíkem

"Ruskému sportu byla vyhlášena válka a jak vidíme, tak všechny prostředky jsou dobré." tolik narativ šéfpekaře Peskova k dopingovému dezertu.

8.2.2024 v 10:46 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 669 | Diskuse

Marek Valiček

Tragédija

S melodický ruským přízvukem došplhá slovo "tragédija" do výšin, které jsou v končeném důsledku vlastně hodně milé.

29.1.2024 v 10:56 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 817 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 241 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 419 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 106 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.05 | Přečteno: 583 | Diskuse
VIP
Počet článků 1307 Celková karma 29.23 Průměrná čtenost 2417

muzskej, co rad zije

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...