Středa 11. prosince 2019, svátek má Dana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 11. prosince 2019 Dana

Ještě dvě koledy a zabiju sama sebe úderem hlavou o kasu

3. 12. 2019 9:02:15
A zase tu máme období, kdy se normální lidi mění v nervózní a vyplašené surikaty. Období, kdy surikaty ve výbězích obchodních center pobíhají z místa na místo s plnými igelitkami v tlapkách ... Vánoce škrábou jinovatku z oken.

Za kasou supermarketu seděla ta paní s vážností trůnění Kateřiny Veliké.

Dvě k sobě natisknutá stehna připomínala pneumatiky zadních kol traktoru, tvar břicha neměl daleko k tvaru těla opravdu pořádného krocana (možná pštrosa?) a mohutná ňadra lehce maskovaná tričkem v ostře žluté opravdu nevypadala jako dva motýlci, ale spíše jako pořádný lán zářící řepky.

Macaté ruce braly z pásu jedno po druhém přijíždějící zboží sem přeložené z mého košíku.

"Tak malej nákup?", začala se rozpovídávat její nenamalovaná pusa, "vy určitě žijete sám, že jo? To já poznám.", a píp píp, láhev s vymačkanými pomeranči a krabička Mozartových koulí prošly celnicí pokladny.

Hodil jsem na pás poctivej kus parmezánu.

"Sám nežiju, ale prdim na Vánoce, takže nemusím dělat žádný zásoby.", odpověděl jsem a k parmezánu přidal jedno balení chlazenýho candáta.

Kateřina Veliká se na židličce pod jejím majestátem zavrtěla a usmála se na mě.

"Tak to jste můj člověk.", píp - candát taky prošel. "To byste měl vidět ty tuny žrádla, co mi projde rukama. To neni možný sežrat.", pronesla carevna impozantně a nezbylo, než jí věřit. "Jen toho cukru co tahám na čtečku!"

"No jo, co naděláte. Lidi to maj rádi a hotovo.", položil jsem na pás krabičku s kuřecíma trupama pro Stellu.

"Si ze mě děláte srandu, že jo?", mrkla na mě z trůnu Kateřina Veliká, "jaký pak maj rádi? Se to takhle někdy blbě nastavilo a už to jede dvatisíce let. V prosinci se přežereme, hurá!", píp - trupy prošly.

"A vy máte kšefty. Kasa cink. Jednou za rok se to prostě musí vydržet.", dovolil jsem si lehce oponovat carevnině proslovu o přežrání v prosinci.

"Pane", nadechla se carevna na trůně tak, až se pole řepky rozvlnilo jako při červencovém poryvu teplého větru.

"Kdyby šlo jen vo to žrádlo.", vzdechla carevna mocně, až se jako motýlci na letní louce rozčepejřily všechny ty lístky s poznámkama ke kase přitisknuty malým magnetkem se smajlíkem.

Na pás jsem položil láhev Republiky. Lehce, skoro lascivně se zahoupala v bocích, když se černý pruh pod ní dal do pohybu.

"K tomu žrádlu ještě ty koledy!", zaúpěla carevna neskrývaně, čapla láhev Republiky do svých macatých dlaní a - píp, Republika prošla.

"Já už ty Ježíšky fakt nenávidím." mrkla na mě carevna.

"... a co "dudlajdá"?", dal jsem přihrávku na smeč.

"Hele, fakt, věřte mi, ještě párkrát dudlajdá a zabiju sama sebe úderem hlavy vo tuhle kasu. Takhle..."

... a hlava carevny sedící na trůnu sjela nečekaně prudkým pohybem ohnutého krku obličejem směrem do kasy a tam se v poslední vteřině zastavila a z obličeje carevny sjely brýle, které se od kasy odrazily, přeletěly pojížděcí pruh, prolétly okem drátů mého nákupního koše a tam přistály u špiček mých bot.

Jedno sklíčko v brýlích ale různým fázím letu neodolalo a vylouplo se z rámečku.

Posbíral jsem carevniny druhé oči opatrně ze země a podal je s malým pukrletem trůnící vladařce.

Carevna si prázdný rámeček brýli nestydatě posunula k ústům a vyplazenym jazykem rámeček důkladně obkroužila.

"To se stává. Ta levá lemra z brejlí furt vypadává. Tak to máme za necelejch dvanáct stovek, pane.", vmáčkla při oznamování ceny nákupu sklíčko zpátky tam kam patří carevna za kasou.

"Chcete pytlík na ty syrečky?, aby vám cestou domu nezasmrádlo auto... Nate..." a jemný igeliťák se v její ruce stal hedvábným šátečkem na rozloučenou, který jsem opět s úslužným pukrletem od carevny převzal a do kterého jsem následně zabalil syrečky z Olomouce.

"A mějte se hezky.", dodala ještě na rozloučenou carevna a já se s malou papírovou taškou zařadil mezi pobíhající surikaty ve výběhu obchodního centra a začal mozek mučit přemýšlením, kam jsem zaparkoval auto.

---

Mějte se hezky!

Autor: Marek Valiček | úterý 3.12.2019 9:02 | karma článku: 41.21 | přečteno: 5898x

Další články blogera

Marek Valiček

Den státnosti, plavky a vlněný rolák

Mám k 28. říjnu možná osobnější vztah proto, že za pár dní pro republice slavím svoje narozeniny já. S republikou jsem si letos ťuknul v plavkách a v roláku s "šipakem" v hrnku...

30.10.2019 v 9:00 | Karma článku: 25.68 | Přečteno: 879 | Diskuse

Marek Valiček

Když je to už moc dlouhý, může to bolet

Z počátku si v tom člověk může i rochnit. Zažívá dosud nepoznané a zatím neobjevené, ale čím je to delší, tím víc to ve finále bolí. Délka rozhoduje!

26.10.2019 v 12:54 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 2613 | Diskuse

Marek Valiček

Dráty

Kruh se uzavřel. Malichův drátěný kruh! Kruh sensosečí a biřmování, kruh ostrých hran s jemnostínem a lehkostí dávných babiččiných palačinek...

25.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 784 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Katerina Kaltsogianni

Úvaha nad včerejší střelbou v Ostravské nemocnici

Šest mrtvých a tři těžce zranění zůstali po sebevrahovi, který měl pocit, že ho lékaři neléčí. Možná, že tento odporný čin donutí MZ ČR a celou zdravotnickou veřejnost se konečně zamyslet, kolik lidí potřebuje ve svojí nemoci

11.12.2019 v 9:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Když Vánoce nebavěj

Vánoce mají jednu vážnou chybu. Veškeré dění, včetně štědrovečerní večeře a rozbalování dárků, pílí ke kruté realitě.

11.12.2019 v 7:36 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 242 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Musíme si pomáhat, všichni a všem

Tahle bohulibá činnost, která jako vše má samozřejmě svoje limity, stále hodně frčí. Možná také díky velké podpoře moderních demokratů sídlících v bruselském parlamentu.

11.12.2019 v 5:44 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 180 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Neplánovaná návštěva ruského baletu

Nikdy by mne nenapadlo, že naživo uvidím ruský balet. A ještě v jednom z jejich nejznámějších klasických děl jako je „Labutí jezero“ P.I. Čajkovského.

10.12.2019 v 15:22 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 414 | Diskuse

Beata Krusic

Napiš píseň...

"Kdysi řekli mi: napiš píseň - a nemusí to být hit. Stačí, když někomu zažene tíseň a někomu bude zas líp. Řekli mi: napiš píseň."

10.12.2019 v 14:54 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 222 | Diskuse
VIP
Počet článků 1146 Celková karma 30.61 Průměrná čtenost 2415

muzskej, co rad zije

Najdete na iDNES.cz