O Deep Purple jsme věděli málo, o bodu "G" úplný prd

"Šily jsme si šaty z šátků, kouřily jsme klejky, vy jste kolem nás pobíhali umouněný a nahatý a zvětšování bodu G se nekonalo. Takový kraviny jsme tenkrát jako ženský neřešily.", shrnula matka

"Víš, že by sis mohla pomocí injekce nechat bod G naplnit kyselinou hyaluronovou?", položil jsem mámě otázku pár dní po dni všech maminek na celym světě.

"Věřila bych,", odpověděla matka po krátké ztrátě dechu, "že spíš v Indii nějaká Indira uvaří krávu a strčí ji do koprovky, než že si jakákoliv ženská nechá zvětšovat to, o čem se vedou pochybnosti a vyprávěj pověsti."

"Jo, jo, holka, je to tak. Bod G velkej jak chlapskej palec u nohy, prodloužený řasy, plastový nehty, vlasy přivázaný na vlasech, nafukovací prsa a vypumpovanej tuk ze stehen a bricha. Barbarella dneška.", poznamenal jsem.

"Kristepane, zlatý sedumdesátky.", pokřižovala se virtuálně matka. "Svoboda na Hradě, Havel si začal psát s Husákem, Goťák s křivejma zubama kroutil kolenama v Lucerně, my jsme poslouchali Voborníkovou a k večeři byl opečenej lančmít z Číny s bramborovou kaší."

"To muselo bejt krásný, viď?", zaplul jsem do doby končícího hippies a začínající komunistický prudy.

"Bylo - byly sme mladý holky. V jedný ruce jsem si tě držela na prsou a v druhý měla cigáro. Stejně, jako většina ostatních matek. Večer jsme se v televizi podívali na dobrodružný bulharský film a když ti bylo deset, tak jsi prvně viděl Vinetúa v barvě. Chodili jsme do práce, věděli jsme toho hodně o internacionální pomoci, málo o Deep Purple a o bodu G jsme věděli úplný prd.", zavzpomínala na zlatý časy máma.

"Když jsi mladej, tak jsou to zlatý časy vždycky. Nehledě na to, kdo obecně komanduje. Hlava si stejně udrží ten pocit nízkejch let. Ten převáží nad hnojem, kterym se občas musíš brodit v každý době.", zamudrovala.

"Čím že se to plní?", zeptala se po pikosekundě.

"Tou samou kyselinou, kterou si ženský nechávaj píchat do čela a do rtů", vysvětlil jsem.

"Takže to voteče.", podotkla suše.

"Co voteče? Myslíš gé bod?", můj mozek chtěl bližší specifikaci.

"No, pokud to tam fakt je, tak gé bod.", potvrdila máma.

"A pokud to tam neni?", chtěl jsem zasít semínko pochybností.

"Tak logicky nepomůže ani zvětšení, ne? Už jsi nekdy videl aby oteklo něco, co neni?"....