Dnešní blog je fakt silnej, dostal se mi pod kůži. Jinak jsem Vám, Marku, chtěla ještě něco. Viděla jsem na FB Vaši maminku, a protože nemůžu komentovat rovnou tam, napíšu to sem. Nechápu, jak je to možné, ale přesně takto jsem si ji představovala. Vypadá totiž jako moje bývalá kolegyně Irena, taková správná, neustále dobře naladěná "baba", která pro slovíčko nešla daleko. Nyní už si užívá důchod a mně chybí ten každodenní kontakt. Mějte se s maminkou moc hezky a přeji krásný zbytek léta.

Lucie, dobry den, to uz jste nekolikata, kdo pise, ze je blog silny. A vidite, mne prijde uplne normalni. Tak mi zivot pribehy nosi a jestli jsou silny nebo ne poznaji asi jen ctenari, kdyz nejakej prevedu do textu. Mam z toho radost. A Irenka....? treba je to mamina segra...kdo vi! uzijte posledni prazdninovej den fajnove a diky za cteni

Jak já Tvojí mamince rozumím... zrovna teď jsme něco podobného "řešily" s dcerkou ohledně česání. Nejmladší synek má vlnité delší vlásky a češe se rád. Dcerce vlásky narostly pozdě a já si dávala takovou práci, abych jí neodradila... tolik hřebenů, O to víc bolí, když dnes vzpomíná, jak moc to bolelo... má to s námi těžký. Introvert mezi samými extroverty. A stejně tak já dnes vzpomínám na "křivdy" na mně páchané, na něž moje maminka vzpomíná s láskou...

Daso, ja si vlastne cesani od mamy nepamatuju, asi jsem mel vzdycky vlasy (kdyz jsem je jeste mel), jen na projeti rukou a uliznutí prstama.... dekuju za cteni a mej se fajnove!

Marku, na tvém psaní se mi líbí, že mě ihned, už v prvním odstavci vtáhneš do děje, směju se, mám obraz příběhu před očima. Poté se smích mírní, zvážním, vracím se do minulosti s Tebou a nakonec, například dnes, bulím...

Moc hezký zase...

nebul, Mirko, dyt zivot je fajnovej a esli k buleni, tak jenom takovymu lehce stastnymu, ne? dekuju za cteni, vazim si toho

Nádherné čtení

tak to mam radost, ze se libilo, Marie

at se vam stejne libi celej dnesni den preju

Pamatuji si jenom aktovku. Koženou, s odrazkami...byla hnědá a já jsem hrozně chtěla červenou. Jenže tenkrát se nakupovalo jednak podle toho, co bylo a jednak dlouhodobým výhledem a aktovku po mně měl dědit brácha.

A krimplen byl fakt dokonalý...izolant :-).

A napsal jsi to s takovou zvláštní něhou pod slovy, že...radši jdu.

ano, hneda aktovka, tezka jako sv..ě a s cervenejma reflexnima odrazkama - mel jsem stejnou. ty remeny rezaly do ramen!!! a s tou nehou - je to zvlastni, ze v tom textu lidi videj to, co tam ja nevidim...ale je to fajn! hezkej posledni prazdninovej den preju a diky, Jano, za cteni

Hodně silný...

Karle, ahoj. jen takovy jedno vzpominani...ale silny bylo - sem nepoznal sam sebe... fajnovej posledni den prazdnin preju

Napadlo mě pár rádobyvtipných slov, ale dnes ne, dnes smutním.

Obejměte láskyplně Zorku. Pošle Vás do pryč, ale až odejdete, tak si to vychutná.

jj, Vero, tak to mamy delaj - posilaj pryc, abysme se zase mohli co nejdriv vratit

A já měla zelenej pletenej obleček - kalhoty do zvonu a vestičku se zlatejma knoflíkama. Dostala jsem to právě na první školní den, rostl se mnou a byl nezničitelnej - a že jsem se snažila :-). Definitivně se rozpadl, když mi bylo 12. Jak já ho nenáviděla ...

mel jsme podobne "kousky" v satniku, Dito - neznicitelne, ac jsem se snazil

diky za cteni a fajnovej posledni den prazdnin preju

Jé, já se pamatuju, jak jsem vedla tu svoji malou holčičku před 12 lety, přední zuby neměla, měla takovej svetr červenej, hubený nožky.. a letos už maturuje

a zuby urcite krasny, Vero

fajnove se mejte a diky za cteni

Moc pěkné, dnes ještě kus nad takovou osobní standardní laťkou. Kde jsou ty doby, kdy se přemýšlelo nad každým zmáčknutím spouště foťáku, jedno album v tvrdých deskách vystačilo na celou generaci a o popisky k fotkám se říkalo prastrejdovi, kterej dělal za první republiky magistrátního úředníka v Mukačevu, takže měl krásnej malovanej rukopis. Dnes má každej těch fotek několik giga, ale nevyzná se z nich, dekáda vypalování na CD je prakticky ztracená, protože ta CD už se nedají spustit... A když mi někdo ukazuje na monitoru fotky, tak já odchovaný ještě tím přemýšlením nad každým záběrem, nemůžu pochopit, proč ten dotyčný nevymaže 98% fotek, za které bych se styděl i v devíti se svým prvním Ljubitělem, nepředvádí jen ty povedené.

P.S. Já si první školní den nevybavuju a bohužel nemám ani fotku. Ale tipnul bych si na manžestráky. Na tesil naše rodina nebyla.

to mi mama (profesi fotografka) nedavno, Karle, zrovna rikala: lidi dneska nefotej, jen mackaj, von by je film zase naucil...