Dobré!

dekuju

Má to v sobě takový osudový nádech, ale je to hrozně krásný, Marku

Měj bezva den

ty osudy, co?

fajn den i Tobe, Honzo

Jó maturitní srazy. Na tom po deseti letech se řešily vesměs početí dětí, porody, kariéry, po dvaceti už byly první pleše, rozvody i úmrtí. Za rok máme po třiceti (do pr... to to letí!) - doufám, že se uslyšíme přes vrzající klouby a slova "pamatuješ?" budou asi často padat do prázdnoty (neb počínající skleróza).

P.S.: Zuby mám naštěstí ještě svoje - zatím. Přeju hezký den.

jak se to vsechno kolem nas tak spravedlive štimuje, co, Pavlo?

diky za cteni a hezkej den i Tobe

...díky. Mamce i Tobě za předání povídání Trošku mě to naměklo, mám nějak mokrý oči...

jo, tyhle srazy po tolika letech, Jano - to nekteri nekousou, jiny neslysej, dalsi boli telo a nekdo si i zabreci...proste normalni zivot.

dekuju za cteni a fajnovou stredu preju