Jo, alespoň máš vše při ruce

nebo na dosah, Pavle

hezky dny preju a dekuju za cteni

krásně napsané

krasny bylo hlavne to setkani, Alzbeto, ja to jen prepsal

dekuju za cteni a fajnovy dny preju

Takové pocity mám, když dorazím do své rodné vísky a procházím mezi domy, vzpomínám, kde bydlela která teta a který strýc, kde bydlela babiččina teta, kde byly v době mého nejútlejšího dětství kamna, do kterých se házelo uhlí lopatkou (a když mi byly 4 roky, tak kamna zmizely a po celém domě se objevily radiátory), kde stával původní nábytek, který strejda s tetou, co v tom domě teď bydlí, přesunuli do nově vybudovaného pokoje v podkroví, kde v mých dětských letech byla půda, kde jsme si se sestřenicí hrávali s toulavými koťaty.

mozek je zazrak...a místa jsou pribeh, Martine!

dekuju za cteni a fajnovej tejden preju

...když Ti život sám přistrčí příběh, který se Tě bytostně týká, jsi šťastný člověk

tak nejak tomu vsemu ale musi clovek aspon trochu pomoct..., Jano

diky za cteni a mej se fajn

Ty se máš, být doma v hospodě. Jaký to je vstát a rovnou jít z pelechu do výčepu? Sny se maj plnit, aspoň některý, občas, pokud to jde (a dokud to jde).

Pavlo, ja se ve vycepu probouzim! po rekonstrukci prostor byla loznice vybudovana prave z casti vycepu...jen tu pipu nemuzu porad najit!

diky za cteni a krasny dny preju

oči poskakovaly po předsíni jako vyplašené vodoměrky...jo! Moc pěkný! a bydlet v hospodě, kde byla pec, je úplně nejvíc! Já zas bydlím v bejvalým zámeckým zahradnictví!

ja vim, ty jsi takova zahradnice zivota, Zuzko!