Je "neuvěřitelné", kolik přispěvatelů se namísto tématem zabývá rozborem vlastností autora blogu

Cha, cha, cha. Když jsem ještě dělal tu otročinu a psal články, tak to bylo asi 80% celé diskuze. Myslím ty rozbory autora.

Karma. Řekl jste vše, ale stále je dost těch, kteří na normalizaci vzpomínají s nostalgií.

A budou ještě víc.

Podle vás se mám stydět za to, že se snažím ze života radovat? Jestli se chcete utápět neustále v nějaké sebelítosti, tak je to vaše věc, ale neházejte na ostatní, že když se snaží být šťastní v jakékoliv době a umí se radovat ze života, že je to něco špatného.

To je, paní Iveto, umělá - politicky motivovaná a kvůli politice demonstrovaná sebelítost. Ve skutečnosti je autorovi, jako nám všem, normalizace celkem šumák.

Ale, o něco se přece hádat musíme.

A pana Trizuljaka, kterého jsem stejně jako pana Vodvářku kdysi považovala za moudrého muže bych požádala aby si přečetl to co plusuje i mínusuje včetně toho nač to reaguje....

Já to, Hano, již napsal dříve. Mnozí zde mají na očích ideologicky-politické brýle, které jim neumožňují věci posuzovat objektivně.

Trochu, ale jen trochu, jako ve filmu Až přijde kocour.

Tedy, já nevím. Netuším který jste ročník. Jen z fotky odhaduji, že jste o fous mladší nežli já. Jen předesílám, že jsem radikální antikomunista a dobu normalizace považuji za absolutní zlo a teror. Nicméně některé z vašich informací mi příjdou neuvěřitelné. Já do školy chodil v 70. letech, v Ostravě, která byla tuhou baštou bolševika. Nikdy jsem ale ani já, ani nikdo jiný z mých spolužáků neměl nejmenší problém oblékat si západní modu. Kdo, neměl to štěstí jako my dva, a nedostával balíky ze svobodného světa, mohl si klidně nakoupit v Tuzexu, na burzách a i v obchodech bylo možné cokoliv zajímavého koupit. Navíc se za nákupy jezdilo do Polska nebo Maďarska.

Ale ty kalhoty z Tuzexu nesměly být úzké, jinak v zájmu správné výchovy byly rozstřiženy, boty na platformě pořezány, delší vlasy kluků nedobrovolně zkráceny. To si, prosím, nestěžuji, jen vzpomínám.

Vás ta normalizace těžce poznamenala, přímo převálcovala.

kazdeho vnimaveho cloveka, pane Rezniku

Marku... popsal jsi to...jo myslím, jak tu čtu diskuzi, že ... Osobně tě znám v letu, ze skla asi i dost, a mám za to, že kdybys byl jóextra revolucionář všech revolucionářů a všechno ze socialismu smetl ze stolu... logicky vzato, v žívotě bys přece tak hezky nevzpomínal na dětství a neměl tu mračna příznivců, každý se na to těší. V tom to přece není... A proto si myslím, že máš - byť to tak nemusí vypadat skrzevá ten humor - excelentně daleko k tomu odvozovat to všechno jen kvůli tomu, co bylo a co hlavně na stole nebylo...A protože jsem unavená, myslím že postačí, když ti dám karmu a okopčím tu cosi, co je takový můj názor a muselo to ze mě ven u pána, který by od všech dneska už dědečků a babiček, co jim režim nadlouho zasáhnul tragicky do života...potřeboval jednu dobře mířenou přes hubu...neuhnu s tím pojmem.

.

diskutuji o mé spolužačce, co ji donutili ke spolupráci, protože u ní našli knížky... a ona prostě kvůli mámě chtěla školu dodělat... dva měsíce po revoluci ji našli ve sklepě... sebevražda... svědomí...

"je na tom je dost, a i když seriály nemusím... tvůrci Vyprávěj by si tuhle epizodu bez podkladu situací, které se prostě opravdu pak děly, nevycucali z prstu... existují i jiné filmy, jeden s Vlastou Chramostovou a situaci na DAMU, a pak jiné a mnohdy čteme... podle skutečné události...A pozor... nejde o to, že no vida... co to teda bylo za fajn dobu?... svobodu? když se lidi ponovu báli?

Naopak v tom je tahle pravá zrůdnost toho celého systému,. který se zdařil a hrabeme se z toho pořád. Lidi skuitečně nevěděli, co bude, čemu věřit, komu jo, komu ne, kdo jaký je a co se stane...Tomu systému se povedlo to, že i ve zcela nové době tam stál jeden vedle druhého strachem poničený člověk, který neuměl uvažovat jinak, než že se něco nesmí a že za všechno přijde trest. A to je to nejhorší. Tahle devastace. Ne nějaký pitomý banán a fronta na něj."

to je z té doby to nejsmutnější...a ty tvoje prsti a Alois Jirásek s pistolí ...mě pobavily moc

My jsme museli chodit do školy v bílé košili a s uvázaným pionýrským šátkem. Moje žákajda byla popsaná poznámkami neměl pionýrský šátek.

Hrůza. Já měl šátek na sobě jen párkrát ve 3. třídě.

Taková paradoxní paralela - napsal jsem zde příspěvek kde jsem v citaci vytečkoval střed slova označující dolní konec zad a následně použil slovo pro obličej, kterému bych kdysi nejradši uštědřil políček a následně jsem se za jeho použití v závorce omluvil.

Paradoxem je to, že zde diskutujeme o době kdy názory byly cenzurovány a zmíněný můj příspěvek byl dnes také cenzurním zásahem vymazán. Rozdíl je jen, že mi to nikdo snad nebude léta připomínat.

Dík, žes to napsal, Marku. Jen bych doplnil, že ani do toho Polska nebo SSSR nebylo povoleno cestovat úplně svobodně. Pouze v rámci nějaké organizované akce nebo na něčí pozvání.

Pane Pražádku, do roku 1981 jste do Polska mohl jezdit naprosto svobodně a nepotřeboval jste k tomu ani pas. Stačila jen doložka k OP.